Bylo to stejné jako při zatmění slunce či jiném unikátním astronomickém jevu. Na americkém finančním trhu došlo ve středu k události, kterou angličtina označila zvučným jménem „inverted yield curve“ a jež se do češtiny překládá méně dramaticky jako „inverze výnosových křivek“. Přihodí se to tak jednou za pět nebo deset let a poslední dobou je to spolehlivý signál, že zanedlouho nastane hospodářská krize.

Není divu, že si takovou událost chtěli všichni užít, a proto byly mezinárodní ekonomické weby zaplavovány stále novými spekulacemi, grafy a analýzami. Pro základní otřesný zážitek ovšem stačí vědět jen to základní. Státní dluhopisy se v Americe, stejně jako v každé jiné zemi, prodávají s vyšším úrokem (výnosem), pokud mají delší termín splatnosti. Ke zmíněné inverzi dojde ve chvíli, kdy se pravidlo obrátí a investoři například pořizují dvouleté dluhopisy s vyšším výnosem než desetileté. Očividně mají strach z krize, a tak utrácejí za všechno, co je ještě k dispozici. Obvykle to bývají dluhopisy s dlouhou dobou splatnosti, jejichž výnosy pak logicky klesají.

Když se křivky protnou, většina finančního světa najednou propadne obavám a třese se před příchodem nové krize, stejně jako kdyby se ve středověku objevila kometa ohlašující novou válku. Taková je atmosféra v aulách a kancelářích, kde se točí největší peníze na světě. Krize také přijde, to je takřka jisté. Po stejných ohláškách dorazila v roce 2008, 2001 a také při krizích, které zasáhly západní svět v devadesátých, osmdesátých i sedmdesátých letech minulého století. Takřka metafyzický zážitek samovolného pohybu světových financí také připomněl, že tento pohyb musel na něco reagovat. Přišly první zprávy o tom, že ve druhém čtvrtletí zpomalila v Německu ekonomika, což může znamenat, že v probíhajícím třetím čtvrtletí už v nejsilnější evropské ekonomice nastala recese. Ostatně obdobné vyhlídky mají také Britové a Italové. Nečekaně zpomalil růst čínského průmyslu, a navíc tamní prezident Si Ťin-pching chystá protiopatření proti americkým clům.

Nutno však připomenout, že v této chvíli je „inverted yield curve“ pouze unikátním zážitkem pro každého, kdo se chce zajímat o pohyby finančních trhů. Zdaleka to neznamená, že musím běžet do nejbližší banky a vybrat všechny peníze, abych je ukryl do slamníku, případně žadonil u doktora o neschopenku, aby mě v práci nemohli vyhodit. Od začátku inverze do vypuknutí krize to trvá v průměru dvanáct měsíců. Například poslední inverze nastala už v létě 2006, trvala deset měsíců a skončila rok předtím, než krize dorazila do střední Evropy. Odklad má svůj důvod. Během inverze přicházejí o zisk banky, to snižuje jejich ochotu půjčovat na větší investice, negativní efekt v celé ekonomice se ovšem okamžitě neprojeví.

Krize hned po prázdninách?

Pro Čechy je v této chvíli finanční svět sotva něčím víc než velkým divadlem. Bezprostřední vliv německého zpomalení zasáhne nepochybně Česko stejně jako ostatní středoevropské země. Přesto dosud nelze vyloučit, že v nejbližších měsících nepůjde o nic vážného. Je pravda, že se závislost tuzemského exportu na Německu ještě prohloubila a že namísto 30,6 procenta před minulou krizí tam letos vyvážíme 31,8 procenta veškerého zboží. Německo se však může zachovat podle kancléřky Angely Merkelové a mělkou recesi rychle překoná. Výpadky z obchodu s Němci pak mohou státy V4 vyrovnat zvýšenou spotřebou domácností, na jejíž růst jsou prozatím peníze, také díky státnímu rozhazování.

Paradoxně je informace o inverzi výnosových křivek v Americe pozitivní zprávou. Současný vývoj průmyslu ve střední Evropě včetně Německa podezřele připomíná situaci v roce 2008, kdy okamžitě po návratu z prázdnin vypukla největší krize od války. Kdo vyloučí, že se něco podobného bude opakovat? Příchod inverze je tím potřebným argumentem. Minule krize přišla dva roky po začátku inverze. I tentokrát si od chvíle, co se proťaly křivky, nepochybně nějaký měsíc a možná rok ještě počkáme.