Prioritami Evropské unie jsou posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikace energetických zdrojů. Je to nutné pro to, aby se průmyslové provozy nestěhovaly mimo Evropu. Na konferenci výborů pro evropské záležitosti parlamentů EU (COSAC) v Praze to v pondělí uvedl místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič. Poznamenal také, že Norsko se aktuálně stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU.

V souvislosti s rostoucími cenami energií považuje Šefčovič za důležité zabránit tomu, aby energetická krize skončila deindustrializací a odstěhováním průmyslových provozů mimo Evropu. „Abychom tomu zabránili, máme tři priority – posílení zelené tranzice, zvýšení úspor a energetické účinnosti a diverzifikaci našich energetických zdrojů,“ poznamenal.

Komise navrhla v polovině května využít na podporu ukončení závislosti na Rusku balík z programu RePowerEU až 300 miliard eur (7,3 bilionu korun), které by do konce desetiletí měly kromě investic do obnovitelných zdrojů sloužit například k přizpůsobení infrastruktury dodávkám zemního plynu či LNG z nových zdrojů.

„Zatím jsme za těchto extrémně těžkých okolností zvládli snížit podíl dovozu ruského plynu ze 40 na 7,5 procenta s tím, že jsme zdvojnásobili dovoz LNG z USA a Norska. Norsko se stalo nejdůležitějším dodavatelem plynu do EU,“ řekl Šefčovič.

Ocenil také, že se Evropské unii podařilo naplnit zásobníky plynu na 95 procent, plánovaným cílem bylo přitom 80 procent. Zmínil také snížení spotřeby plynu o více než 15 procent. „Měli bychom se zaměřit také na společný nákup plynu. Nemůžeme ztrácet čas. Stejně tak bychom měli uvažovat o inteligentním designu pro trh s elektřinou a obchodování s elektrickou energií,“ doplnil místopředseda komise. Na počátku příštího roku podle něj bude připraven návrh.

Podle Šefčoviče je nutné více geopoliticky uvažovat o zelené a digitální tranzici. Závislost na dovozu nezbytných kritických surovin, jež umožňují zelenou tranzici, je podle něj ještě extrémnější, než na ruských energiích. U některých surovin jde až o 99 procent. „Bez těchto kritických surovin nebude žádná zelená ani digitální ekonomika v Evropě a bude velice omezený prostor pro rozvoj budoucích technologií,“ doplnil místopředseda komise. Počátkem příštího by měl být připraven legislativní návrh, který by situaci řešil.