Po pěti letech růstu loni výstav českých pivovarů meziročně klesl o 0,7 procenta na 20,32 milionu hektolitrů kvůli poklesu výroby pro domácí trh. Prodeje v Česku se snížily o 2,1 procenta na 16,04 milionu hektolitrů. Česká spotřeba piva loni klesla o pět litrů na osobu, činila tak 138 litrů na osobu. Podle Českého svazu pivovarů a sladoven je to nejméně v historii. Export se naopak zvýšil o 4,5 procenta. V pondělí to na tiskové konferenci oznámili svazu. Za poklesem vidí hlavně nárůst státní regulace, například protikuřácký zákon.

„Z našeho pohledu se jedná o ne zcela úspěšný rok. Za loňské špatné výsledky mohou ve velké míře regulace a přílišná byrokracie, která komplikuje podnikatelům živnost a dopadá na českou pivní kulturu. Přestože se trh relativně dokázal vyrovnat s elektronickou evidencí tržeb, u protikuřáckého zákona je tomu naopak,“ řekl předseda představenstva svazu František Šámal. Podle něj se trh snažil poslední léta vyrovnat se zvýšením spotřební daně na pivo po roce 2010. Do ČR se tehdy začala vozit levná piva ze Slovenska nebo Polska, dodal.

Do budoucna předpovídá pro domácí trh stagnaci nebo pokles spotřeby na hlavu. Ta byla v evropském měřítku v roce 2016 nejvyšší, za ČR následovaly Německo a Rakousko se zhruba 100 litry na obyvatele a rok.

Po několika desítkách let loni převládl prodej jedenáctek a dvanáctek nad výčepními pivy, která si drží 46,5procentní podíl. Podle Šámala jde o narovnávání trhu, na západě Evropy jsou ležáky prodávané více a byly více prodávané i před rokem 1989 na českém území.

Meziročně zhruba o 30 procent na 301.000 hektolitrů vzrostla výroba pivních mixů, tedy míchaných nápojů na bázi piva.

Zájem veřejnosti se čím dál více zaměřuje na pivo v plechovkách, kterých se loni meziročně prodalo o 37 procent více, což je devět procent trhu. O osm procent se loni zvýšily také prodeje tankového piva na čtyři procenta výroby. O tři procenta na 12 procent vzrostl prodej piv v plastových lahvích. Naopak klesla poptávka po dvou největších kategoriích obalů – lahvového piva ubylo o čtyři procenta, sudového o sedm. Lahve tak měly čtyřicetiprocentní tržní podíl, sudové pivo 35 procent.

Stále více se prodává pivo balené proti točenému pivu v restauracích a hospodách, loňský poměr byl 62 ku 38 procentům. Svaz jedná podle předsedy s ministerstvem financí o možnosti snížení DPH na čepované pivov restauracích. „Máme příslib, ale v minulosti jsme jich měli mraky,“ řekl Šámal.

Export piva loni vzrostl na 4,6 milionu hektolitrů. Meziročně se zpomalilo tempo růstu do zemí EU na dvě procenta, nejvíc se vozí na Slovensko, do Německa a Polska. Vývoz do třetích zemí loni stoupl o 18 procent, nejvíce piva zamířilo do Ruska, Koreje a USA. O 2,3 procenta loni vzrostl meziročně také dovoz piva, přesto je na nejnižší úrovni v Evropě. Nejvíc piva se dovezlo z Polska, ze zemí mimo EU z Mexika a Srbska.

Produkce sladu vzrostla o 0,5 procenta na 546 500 tun. Do zahraničí se ho vyvezlo 236 995 tun, meziročně o 11,5 procenta méně. Tradičně nejvýznamnějšími odběrateli jsou Polsko a Německo. „Nejdynamičtější meziroční nárůst zaznamenal vývoz do Rakouska a Japonska. Naopak vývoz klesl především do sousedního Polska, dále Maďarska a překvapivě také do Velké Británie,“ uvedl člen představenstva svazu a generální ředitel sladoven Soufflet Richard Paulů. Český slad se vyváží do 51 zemí, ČR je pátým největším výrobcem sladu v EU.

Paulů upozornil na úbytek české orné půdy. Podle něj se za posledních 26 let zastavělo v průměru každoročně 10 000 hektarů půdy, v posledních letech se tento trend snížil na 6000 až 7000 ha. Za toto období se tak zastavělo více půdy, než na které se pěstuje v ČR jarní ječmen, ze kterého se vyrábí slad.

Svaz sdružuje 26 pivovarských společností, šest sladoven a 19 přispívajících členů, jako jsou chmelaři a výrobci pivního skla. Největšími českými pivovary jsou skupiny Plzeňský Prazdroj, Pivovary Staropramen, Heineken ČR a národní podnik Budějovický Budvar.