Na Ukrajině v úterý ve dvě hodiny odpoledne místního času skončil válečný stav vyhlášený v deseti oblastech země na měsíc poté, co Rusové 25. listopadu v Kerčském průlivu ostřelovali a zadrželi tři lodě ukrajinského námořnictva. Prezident Petro Porošenko nicméně přidal varování, že „ruská hrozba nezmizela“. Uvedl, že by požádal parlament o prodloužení válečného stavu nebýt toho, že se blíží prezidentské a parlamentní volby. Dodal, že si tak musel vybrat mezi „nebezpečím vojenské agrese“ a „hrozbou útoku na demokratická práva a svobody občanů“.

Každopádně válečný stav umožnil upevnit obranyschopnost Ukrajiny, uvedl prezident podle listu Ukrajinska pravda.

„To, že platnost válečného stavu končí, je už patrné. Dnes na lince mezi Moskvou, Minskem a Kyjevem poprvé nebylo ani jednoho deportovaného Rusa, kterého ukrajinští pohraničníci nevpustili do země,“ zaznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Připomněl současně, že Rusové k návštěvě Ukrajiny potřebují mít biometrický pas, na hraničním přechodu se musí podrobit snímání otisků a vysvětlit důvody své cesty.

Po vyhlášení válečného stavu se ukrajinské úřady rozhodly zakázat vstup do země Rusům ve věku od 16 do 60 let, s výjimkou humanitárních návštěv, například účasti na pohřbech příbuzných. Ukrajinští činitelé vysvětlovali tento zákaz snahou předejít vytváření záškodnických oddílů.

Ukrajinští pohraničníci během 30 dnů válečného stavu nevpustili do země asi 1500 Rusů, dodal Kommersant. Problémy na hranicích mívaly podle médií i Rusky, včetně dvou novinářek, které pohraničníci nepustili, protože neměly akreditaci ani nedokázaly přesvědčivě vyložit cíle své cesty.

Ukrajinská redakce zpravodajské stanice BBC připomněla, že s vyhlášením válečného stavu přešly ozbrojené síly do plné bojové pohotovosti, což znamenalo i konec dovolených vojáků anebo odchodů do civilu. Vojenské jednotky také změnily svou dislokaci, například 95. výsadková brigáda se přesunula z Žytomyrské oblasti na pobřeží Azovského a Černého moře, aby je chránila před případným ruským výsadkem. V sousedství hranic s Ruskem se také posilovala protivzdušná obrana. Tři tisícovky rezervistů byly povolány na dvou- až třítýdenní cvičení; všichni se podle ministerstva obrany už vrátili domů.

Úřady také prověřovaly stav úkrytů a dalších objektů civilní obrany, propracovávaly evakuační plány a vytvářely zásoby léků. „Vynořilo se hodně otázek, o kterých jsme netušili,“ připustil tajemník bezpečnostní rady Oleksandr Turčynov. Policie v deseti oblastech posílila své hlídky. Objevila se i dodatečná omezení, například úřady v Chersonské oblasti po dobu válečného stavu zakázaly ohňostroje a zábavní pyrotechniku, jakož i hony. V některých místech však takové zákazy platí už od roku 2014.

Vyhlášení válečného stavu v deseti pohraničních a pobřežních oblastech mělo podle prezidenta Porošenka zabránit hrozbě „skutečné války“ s Ruskem, které Kyjev obviňuje z okupace Krymu a části východoukrajinského Donbasu, ovládaného proruskými separatisty. Moskva stále popírá přímé zapojení do konfliktu, který si od jara 2014 vyžádal více než 10.000 mrtvých.

Rusko také tvrdí, že plavba ukrajinských vojenských lodí Kerčským průlivem byla připravenou provokací, která měla ještě více vyostřit vzájemné vztahy a zvýšit vyhlídky prezidenta Porošenka v nadcházejících prezidentských volbách.

Ruské ministerstvo zahraničí v úterý prostřednictvím své mluvčí vybídlo Západ, aby uhlídal Kyjev před novými provokacemi. „Tajemník ukrajinské bezpečnostní rady (Turčynov) ohlásil, že se Ukrajina chystá k nové provokaci v Kerčském průlivu, přičemž tentokrát plánuje k uskutečnění svých avanturistických plánů připojit jako pozorovatele zástupce NATO a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě,“ řekla Marija Zacharovová.

„Počítáme s tím, že západní kurátoři Ukrajiny se nejen zdrží účasti v této nerozumné iniciativě, ale také najdou způsoby, jak režim v Kyjevě přivést k rozumu a přimět jej zřeknout se ukvapených kroků, které by mohly vést k další eskalaci v regionu,“ dodala mluvčí.