Obyvatelé Slovácka straší možné ohrožení pátého největší zdroje pitné vody v ČR kvůli těžbě štěrkopísku. Těžbu by měla provádět společnost AGP Beton, která byla ještě v roce 2017 součástí holdingu Agrofert, se kterou je spjat premiér Andrej Babiš (ANO). Otázka těžby se stává zásadním politickým tématem před nadcházejícími krajskými volbami v dotčených krajích, tedy v Jihomoravském a Zlínském kraji. Téma ochrany pitné vody si vzala za své také ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD), která s ním navíc bude kandidovat právě ve Zlínském kraji.

Už 13 let trvají snahy o zahájení těžby štěrkopísku u Moravského Písku na Hodonínsku. Celý proces provází podle kritiků celá řada pochybných kroků orgánů ochrany přírody, ochrany veřejného zdraví, vodoprávních úřadů i orgánů státní báňské správy. Na ně dlouhodobě upozorňují starostové dotčených 57 obcí nebo vodárny.

Český báňský úřad v květnu potvrdil rozhodnutí obvodního báňského úřadu, který stanovil dobývací prostor. „Zamítli jsme námitky a stanovili dobývací prostor. Jeho stanovení ale není povolením těžby, pouze určením plochy na ložisku v majetku státu, na které je v budoucnu držitel dobývacího prostoru oprávněn žádat o povolení dobývání. Firma nyní tedy může podat žádost,“ objasnil mluvčí úřadu Bohuslav Machek.

Jihomoravští hygienici už v minulosti vydali nesouhlasné stanovisko kvůli možnému znečištění vody, proti jsou i okolní obce. Na druhé straně ministerstvo životního prostředí (MŽP) vydalo kladné stanovisko o vlivu na životní prostředí (EIA), které bude podle Machka nejspíš platit jak pro stanovení dobývacího prostoru, tak pro samotný proces těžby. Ministerstvo ale nadále tvrdí, že stanovisko o posouzení vlivu záměru na životní prostředí není souhlasem ministerstva s těžbou.

Několik tisíc lidí se v polovině června zúčastnilo protestního pochodu proti zamýšlené těžbě štěrkopísku mezi Moravským Pískem na Hodonínsku a Uherským Ostrohem na Uherskohradišťsku. Bojí se možného znečištění blízkého zdroje pitné vody, který je pátý největší v republice. Protestu se zúčastnili i politici včetně senátorky Anny Hubáčkové (za KDU-ČSL), ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) nebo hejtmana Bohumila Šimka (za ANO). Obce blízké pitnému zdroji chtějí zabránit těžbě žalobou.

Maláčová si téma dokonce osvojila pro nadcházející volební kampaň do krajského zastupitelstva Zlínského kraje, kam kandiduje na jednom z posledních míst kandidátky ČSSD. „Voda nebo štěrkopísek? Já hlasuju jednoznačně za vodu! A sobotní Protestní pochod Za vodu pro lidi! jasně ukázal, že voda a ochrana životního prostředí má na Hodonínsku přednost,“ uvedla Maláčová na Facebooku.

O tématu chce také jednat s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem (ANO). „Psala jsem mu nedávno dopis, bavili jsme se o tom krátce osobně v pondělí a plánujeme k tomu s panem ministrem i delší setkání,“ sdělila Maláčová pro Echo24.

Těžařská firma, která chce těžbu štěrkopísku prosadit, sídlí v budově Agrofertu

V dopise ministru životního prostředí, který vloni poslal pirátský poslanec Radek Holomčík, upozorňuje na obchodní vazby mezi těžařskou společností a koncernem Agrofert, který vlastnil premiér Andrej Babiš. Ty podle poslance dále znevěrohodňují rozhodování orgánů státní správy. „Společnost AGP Beton ovládaná Františkem Jampílkem sídlí v budově, kterou vlastní společnost z koncernu Agrofert. Společnost AGP Beton navíc dříve patřila pod Agrofert, než ji v roce 2017 prodal společnosti České štěrkopísky ovládané právě Františkem Jampílkem,“ upozornil Holomčík. Premiér Babiš se k tématu nechtěl vyjádřit ani v pořadu Televize Seznam A dost!

Firma se proti protestům brání. „Těžba štěrkopísků tu není nic nového. Na ploše 3,5 km2 zde její zásluhou vzniklo jezero Ostrožská Nová Ves – Slovácké moře, které je z jedné strany rekreačním rájem a z druhé strany je z něj čerpána pitná voda téměř kojenecké kvality. Pro srovnání, Máchovo jezero má 2,8 km2. ‚Voda je čistá a průzračná jako u moře‘, lze se o Slováckém moři dočíst, jezero dnes tvoří cennou přírodu a jsou v něm téměř nevyčerpatelné zásoby cca 50 milionů m3 vod, které se navíc stále doplňují,“ napsala společnost České štěrkopísky na svých stránkách.

„Náš blízký záměr 15x menší pískovny je ale odmítán s tvrzením, že by do ní mohly pronikat zemědělské a továrenské chemikálie. To ale zároveň dokazuje, že to není těžba štěrkopísků, ale zemědělství a průmyslové areály, co vody ohrožuje. Roky proto poukazujeme na to, že ochrana vod se musí zaměřit nikoliv na bránění těžbě štěrkopísků, ale na zamezení zemědělskému a průmyslovému znečišťování. Bohužel bezvýsledně a věc je překrucována jen na boj o vodu s námi. Vůbec se nepřipouští, že těžba štěrkopísků je vodárenství prospěšná a často i záměrně existují vedle sebe. Abychom ale nesměli provozovat svou činnost jenom proto, že jiní zde naopak mohou znečišťovat zemědělskou krajinu a řeky, to nám opravdu vadí. Je, myslíme, na čase, aby zde ochrana krajiny a vod přestala být jen předstírána a začala být brána vážně,“ dodala.

Zdroj pitné vody nazvaný Bzenec-komplex je na pomezí Moravského Písku na Hodonínsku v Jihomoravském kraji a Uherského Ostrohu na Uherskohradišťsku ve Zlínském kraji. Zásobuje přes 100 000 lidí z Hodonínska i dalších okresů. Je to pátý největší zdroj v republice.