Ve více jak polovině amerických států umírá více bílých obyvatel, než se jich narodí. Jejich podíl na demografickém složení obyvatelstva Spojených států se tak zmenšuje ještě rychleji, než se původně předpokládalo. Pokud si trend zachová současné tempo, pak by podíl bělochů v zemi mohl klesnout pod 50 procent již v horizontu jedné generace. Vyplývá to z nové zprávy think tanku Applied Population Lab (APL).

Informace o obyvatelstvu v USA pravidelně vyhodnocuje Americký úřad pro sčítání lidu (Bureau of the Census). Federální úřad zaznamenává širokou škálu různých demografických změn ve společnosti, a mezi nimi i dlouhodobý pokles podílu bělochů na složení americké populace. Zatímco v roce 1980 běloši tvořili 79,6 procent obyvatelstva, v roce 2016 to byl již jen 61,3 procent. Pod 50 procent pak má jejich podíl na populaci klesnout kolem roku 2050.

Nové informace od APL však naznačují, že pokles má být ještě rychlejší, než ten, jaký předpokládá federální úřad. Celý trend mimo jiných příčin akcelerovala též ekonomická krize z roku 2008. Tehdy se dramaticky snížila porodnost a zvýšila úmrtnost u všech obyvatel. Počet narozených dětí je nyní každoročně o půl milionu nižší, než v době před krizí, velká část z nich by pak bylo bílých. Zvýšila se i úmrtnost mužů bílé pleti ve věku od 30 do 59 let. Častější příčinou jejich smrti nyní jsou drogy, alkohol a sebevraždy.

„V roce 2016, více bělochů zemřelo, než se narodilo ve 26 státech… V těchto státech žilo přibližně 179 milionů obyvatel, což je přibližně 56 procent americké populace,“ píše se ve zprávě. V roce 2014 přitom úmrtnost překonala porodnost „jen“ v sedmnácti státech.

Opačný trend však v USA zažívají hispánci. Právě jejich porodnost má největší podíl na zvyšujícím se počtu amerického obyvatelstva a očekává se, že k němu v budoucnu přispějí ještě více. „Podíl hispánců narostl z 6,4 procenta v roce 1980 na 17,9 v roce 2016. V roce 2060 to pak bude kolem 29 procent,“ stojí dále ve zprávě.

Mnoho zemí v rozvinutém světě čelí úbytku původního obyvatelstva. Je to případ sedmnácti evropských zemí, včetně České republiky. Oproti populaci Spojených států je porodnost v Evropě nižší a průměrný věk naopak vyšší.