DOPADY PANDEMIE

Pandemická generace: děti zaostaly ve vývoji, naznačují první studie

DOPADY PANDEMIE
Pandemická generace: děti zaostaly ve vývoji, naznačují první studie

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Pandemie koronaviru a dva roky restrikcí a uzávěr dopadly na děti všeho věku. Zatímco u starších zřejmě dominuje zátěž psychická, u nejmenších dětí narozených v době pandemie či těsně před ní se mluví o zaostávání ve vývoji základních dovedností. Naznačují to alespoň prvotní studie či poznatky z praxe. Někteří odborníci uklidňují, že pokud se život vrátí k normálu, děti se dokáží z problémů vzpamatovat. Apelují však také na to, aby se na jejich problémy zaměřila pozornost.

Ačkoliv z dosavadních průzkumů zatím nelze dělat plošné závěry a řada poznatků zatím neprošla recenzním řízením, z praxe se objevují opětovná upozornění na to, že se i u nejmenších dětí projevují znaky zpomalení vývoje v poměrně základních schopnostech. Jednu z možností, jak rozdíl mezi dětmi narozenými v letech před pandemií a během ní porovnat, nabídl dlouholetý výzkum amerického Národního ústavu zdraví.

Ten porovnával výsledky kognitivních testů nejmenších dětí narozených v letech 2011 až 2019 s dětmi, které se narodily těsně před či během prvního orku pandemie. „Zjistili jsme, že děti narození během pandemie mají významně omezenější verbální, motorické a obecně kognitivní schopnosti ve srovnání s dětmi narozenými před ní,“ uvedli výzkumníci v dosud nerecenzované studii s tím, že více zasažení byli chlapci a děti z rodin s nižšími příjmy. Výsledky přitom neovlivňovalo to, zda došlo k nákaze covidem-19 či nikoliv.

Podobné výsledky vyplývaly také ze studie zveřejněné v JAMA Pediatrics, která zaznamenala v porovnání s předpandemickými dětmi zhoršení hrubé i jemné motoriky či komunikačních schopností. Nezáleželo přitom na tom, zda byly matky vystaveny během těhotenství nákaze covidu-19 či nikoliv. „Tato zjištění naznačují, že narození během pandemie a ne infekce během těhotenství, je spojováno se změnami ve vývoji u šestiměsíčních dětí,“ uvedli v závěrech autoři.

Za možný faktor naopak zmiňují možný dopad stresu, který v době pandemie mohl pramenit ze ztráty zaměstnaní či bydlení a s tím spojený nárůst úzkostí a depresí v období pandemie. To nakonec obecně potvrzují i data z České republiky. Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ) varoval před nárůstem depresí a úzkostí už v průběhu minulého roku. Ředitel ústavu Petr Winkler pak varoval dříve také před dopadem právě na děti i náctileté školního věku.

Nedostatek kontaktu s vrstevníky, změna životního stylu, omezení fyzického pohybu či vysedávání u obrazovek i sociální izolace podle něj patří k faktorům, které vedly ke zhoršení psychického zdraví dětí. Vláda tehdejšího premiéra Andreje Babiše (ANO) přitom patřila v Evropě k „rekordmanům“ v délce uzavírání škol.

Podle Winklera dva roky strávené v pandemii představují v dětském a adolescentním věku velmi dlouhou dobu a podstatnou část psychosociálního vývoje, kdy má každý jedinec mnoho vývojových úkolů, k jejichž úspěšnému splnění je participace v kolektivu vrstevníků, zapojení do školních a jiných kolektivů, a podobně velmi důležité.

Pandemie a s ní související dlouhodobý pobyt doma měl i v některých případech dopad na rodinné problémy. „Rodina je ekosystém, který působí na každý jeho prvek a na děti zvláště. Bohužel máme zprávy, že v mnoha rodinách skutečně k eskalaci problémů došlo, a to až do úrovně domácího násilí,“ popsal Winkler.

Podobně jako další odborníci však Winkler zároveň uklidňuje, že nemusí jít ve většině o nezvratitelné dopady. „Člověk je obecně velmi adaptibilní tvor, takže u drtivé většiny dětí a dospívajících dlouhodobé negativní důsledky neočekávám, u nezanedbatelné části tam ale negativní dopady očekávat lze,“ dodal Winkler.

13. června 2022