Nový program Modernizačního fondu HOUSEnerg má podpořit opatření pro úspory energií v rodinných a bytových domech v Česku, k dispozici bude zhruba 54 miliard korun. Vláda dnes program schválila, oznámil po jednání vicepremiér a pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Změnu už v říjnu podle ministerstva životního prostředí (MŽP) schválila Evropská investiční banka a peníze pro nový program jsou tak z evropské úrovně zajištěny. Vláda zároveň přidá na zvýšení kapacit základních škol půl miliardy korun a bude chtít zrušit více než 10 000 nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale již nepoužívané.

V praxi má HOUSEnerg pokrýt penězi pro již fungující dotační program Nová zelená úsporám (NZÚ). Dotace z NZÚ lidem přispívají na zateplení domů, pořízení fotovoltaiky, tepelných čerpadel nebo kotlů na biomasu. Nyní má NZÚ peníze z Národního plánu obnovy (NPO), po zařazení pod Modernizační fond bude financována z dražeb emisních povolenek. Podle Jurečky se počítá, že příjem z povolenek zhruba do roku 2030 bude činit 476 miliard korun.

MŽP v materiálu uvedlo, že z NPO bylo pro Novou zelenou úsporám na léta 2022 až 2025 vyčleněno dohromady 16,23 miliardy korun, už během prvního roku však Státní fond životního prostředí (SFŽP) evidoval zhruba 54.000 žádostí za téměř 11 miliard korun. Dostupné peníze tak zřejmě budou brzy vyčerpány. Jako potřebnou částku pro následující léta ministerstvo odhadlo 55 až 70 miliard korun.

Peníze z Modernizačního fondu lze použít výhradně na investice do modernizace energetického sektoru a plnění klimatických cílů, zejména snižování emisí oxidu uhličitého a úspory energie. NZÚ svým zaměřením tento účel naplňuje, konstatuje dokument.

Vzhledem k aktuálním cenám emisních povolenek i podmínkám, za kterých je možné čerpat prostředky z Modernizačního fondu, pak podle ministerstva přidání nového programu neohrozí čerpání peněz pro dalších devět dříve schválených programů fondu.

Mluvčí MŽP Dominika Pospíšilová ve středu sdělila, že ministerstvo předpokládá využití 54 miliard korun v následujících třech letech – podle zájmu o dotace. Kromě stávajících součástí NZÚ částka pokryje i prostředky pro nový podprogram Nová zelená úsporám Light. Jeho cílem je přispět nízkopříjmovým domácnostem na menší opatření vedoucí k úspoře energií, například na výměnu oken nebo zateplení části fasády.

Parametry NZÚ Light chce MŽP představit příští týden. Ve středu v tiskové zprávě uvedlo, že žádosti o dotaci budou jednodušší než u NZÚ, ubyde administrativy i finanční zátěže. Žádosti se budou podávat bez projektů a energetických posudků. Zvýší se i rychlost prováděných energeticky účinných opatření, zájemci si je budou moci zajistit i sami. K programu se připravuje poradenská síť a možnost využití záloh, které lidé dostanou v předstihu, aby opatření mohly provést i domácnosti s nižšími příjmy.

Vláda přidá na zvýšení kapacit základních škol půl miliardy korun

Na výstavbu škol přidá vláda půl miliardy korun. Jde o reakci a růst cen stavebních prací, po jednání kabinetu to uvedl premiér Petr Fiala (ODS). Zejména základní školy chybějí v okolí Prahy i dalších velkých měst. Fiala uvedl, že objem peněz na výstavbu nových škol tak přesáhne 7,3 miliardy korun.

Vláda ve středu rozhodla o navýšení jednotkové ceny na vytvoření žákovského místa z 800.000 korun na 1,1 milionu korun. V následujících letech by tak mělo vzniknout 10 000 nových míst ve školách. Náměstkyně ministra školství Martina Běťáková dodala, že okamžitě bude vypsána výzva pro šest obcí ve Středočeském kraji, které mají připravené projekty, otevřen bude i program pro obce po celém území státu, kde má vzniknout 5000 nových míst. Vycházet bude program z regionálních potřeb, mezi městy, kde chybějí místa, jmenovala například Plzeň, Liberec, Brno.

Vláda navrhuje zrušení více než 10.000 nadbytečných předpisů

Zrušit více než 10 000 nadbytečných zákonů, nařízení a vyhlášek, které jsou sice většinou formálně platné, ale již nepoužívané, navrhla ve středu vláda. Novinářům to po zasedání řekl premiér Petr Fiala (ODS). Iniciativu nyní projedná Parlament. Nadbytečné předpisy se podle předlohy ministerstva vnitra mimo jiné stávají zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě.

Fiala uvedl, že zrušovacím zákonem vláda naplňuje své předvolební sliby i programové prohlášení. „Snažíme se zjednodušit právní řád, odstranit zbytečné předpisy,“ řekl předseda vlády. V případě 6667 předpisů jde o takzvané obsoletní předpisy, které jsou sice platné, ale reálně se neuplatňují. Dalších 3616 předpisů už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nadále objevovaly,“ doplnil Fiala.

Ministerstvo vnitra v předkládací zprávě uvedlo, že z hlediska reálné praxe je existence těchto předpisů zcela nadbytečná. „Jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné, a které nikoliv,“ uvedl úřad. Tisíce nadbytečných předpisů podle ministerstva ztěžují orientaci v právním řádu, podle Fialy jejich zrušení zvýší právní jistotu.

Mezi předpisy, které ministerstvo navrhuje zrušit, jsou zákony i vyhlášky z období od první republiky do současnost. Zrušena by měla být například norma z roku 1918, kterou byly v Československu zřízeny nejvyšší správní úřady, vyhláška z roku 1985 o úpravách pracovní doby nebo zákon o zahájení činnosti jihlavské pobočky Krajského soudu v Brně z roku 2008.

„Je možné konstatovat, že existence obsoletních právních předpisů je vnímána, jakožto určité reziduum spletitého historického vývoje na českém území, jako problém a zátěž pro moderní právní řád 21. století,“ uzavřelo ministerstvo.

Zrušení několika stovek nadbytečných předpisů navrhovalo ministerstvo vnitra už v roce 2019, návrh schválila vláda, poslanci ho však do konce volebního období projednat nestihli. Letos proto vnitro navrhlo zákon znovu, tentokrát však na základě analýzy odhalilo několik tisíc nadbytečných nařízení.