Většina Němců považuje integraci přistěhovalců za správnou věc, jen málo jich má ale dojem, že se tento proces v Německu ubírá správným směrem. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění institutu INSA, který byl zveřejněn a který se věnuje tématům přistěhovalectví a integrace. Podle aktuálního průzkumu považuje 57 procent dotázaných integraci cizinců za správnou věc. Jen dvě procenta z nich má ale za to, že pokračuje velmi dobře. O něco více lidí (16 procent) ji hodnotí jako spíše dobrou.

Bezmála polovina respondentů (45 procent) uvedla, že se integraci daří provádět spíše špatně. Celých 30 procent pak odpovědělo, že se věci v této oblasti ubírají velmi špatným směrem.

Z průzkumu také vyplývá, že obyvatelé západních spolkových zemí pojem integrace vnímají častěji pozitivně než lidé z bývalé NDR (59 ku 50 procentům). Nejpozitivněji vnímají pojem integrace voliči Zelených (76 procent), nejméně naopak přívrženci protiimigrační strany AfD (23 procent).

Stoupenci AfD také nejčastěji ze všech německých politických subjektů souhlasí s migrační a integrační politikou strany, kterou volí (77 procent). Méně je tomu v případě CDU/CSU (61 procent), Zelených (49 procent), Levice a SPD (45 procent) a FDP (39 procent).

Součástí ankety byla také otázka spojená s chystaným zákonem o imigraci kvalifikované síly, který má byrokraticky usnadnit příchod a integraci vzdělaných pracovníků do Německa. Přibližně třetina dotazovaných uvedla, že přistěhovalectví působí pozitivně na hospodářský růst. Že má na něj integrace ve výsledku negativní dopady, se naopak domnívá 28 procent respondentů. Téměř třetina (31 procent) jich pak sdělila, že na přistěhovalectví nevidí pro ekonomiku ani nic pozitivního, ani nic negativního.

Podle průzkumu institutu INSA je 44 procent občanů přesvědčeno, že pro proces integrace je nezbytná znalost němčiny. Na druhém místě je zprostředkování a přijetí německé kultury, hodnot a zákonů (20 procent), následováno prací a povoláním (11 procent) a otevřeností většinové společnosti (10 procent).