Minulý týden začala po dlouhých přípravách (a odkladech) rekonstrukce nejvýznamnějšího náměstí České republiky. Proměna se týká především zkvalitnění veřejného prostoru, který by měl do centra metropole po desítkách let opět přivést „normální“ každodenní život a vrátit místo Pražanům. Návrh ukazuje několik základních principů pro správné fungování centrálních městských prostranství významu a postavení Václavského náměstí.

Sem raději nechodit

Pražané se naučili Václavské náměstí raději obcházet, než aby na něm chtěli trávit svůj volný čas. Kdysi přitom náměstí platilo jako nezpochybnitelné epicentrum života celé Prahy, kde byly atraktivní kavárny, běžné obchody a další služby. Dnes ale Václavské náměstí slouží spíš jako memento socialistického městského plánování a přebujelého kapitalismu devadesátých let.

Směr plánované proměny Václavského náměstí udala architektonická soutěž z roku 2005. Zvítězila v ní architektonická kancelář Cigler Marani Architects, která se ale později rozpadla a projekt rekonstrukce převzal se svou novou firmou jeden z jejích společníků, architekt Jakub Cigler, známý především svými velkými obchodně-administrativními projekty. Původní návrh správně zdůraznil několik prvků potřebných pro dobré fungování náměstí, které jsou aktuální dodnes. Vedení Prahy rekonstrukci dlouhá léta odkládalo, realizaci totiž zatěžovala řada komplikací spjatá s majetkově-právními vztahy i potřebná koordinace městské části Praha 1 s magistrátem a dalšími orgány.

Zelená tramvajím

Do hry se rekonstrukce vrátila spolu s nedávným rozhodnutím o znovuzavedení tramvajové dopravy na Václavské náměstí. Právě tramvaje také hrají v celém projektu nejdůležitější roli. Jejich odsunutí ze začátku osmdesátých let umrtvilo celé náměstí tím, že se každodenní život přesunul do dopravních uzlů v jeho okolí, a Pražané jej tak začali víc objíždět. Dnes už ale víme, že tramvaje představují zásadní prvek, „okysličující“ důležitá místa běžným životem, a pro pohyb pěších nemusejí nutně představovat překážku. Tramvaje opět propojí Václavské náměstí s Vinohradskou, důležitou pražskou třídou, kterou od něj odřízla magistrála. Proměna náměstí také naváže na povedenou revitalizaci okolí Národního muzea, která místo výrazně zklidnila. Změnou oproti původnímu návrhu je pouze způsob vedení kolejí: v horní části mají vést po stranách v místech automobilové dopravy, v dolní části budou tramvaje jezdit středem náměstí.

Lípy nedáme!

S dopravní obslužností souvisejí také ostře diskutované rampy do podzemních parkovišť, které měly zabrat část chodníků. S nimi nejprve počítalo zadání architektonické soutěže, na podzim se ale definitivně rozhodlo o jejich zrušení. Podzemní garáže pod připravovaným projektem Savarin kousek od Václavského náměstí budou totiž nakonec obsluhovat výtahy v přilehlých ulicích. Pro celkovou úroveň nové podoby náměstí je to rozhodně dobrá zpráva, protože rampy a s nimi související provoz by podstatně zhoršovaly pěší pohyb a zároveň by představovaly značnou vizuální bariéru.

Plocha náměstí se má po rekonstrukci celkově sjednotit, a to jak výškově, tak i materiálově. Samozřejmostí je kvalitní žulová dlažba, kterou na podobně významných místech nic nenahradí. Konečně zmizí také stávající zarostlé ostrůvky uprostřed náměstí, které dosud fungovaly hlavně jako otevřené odpadkové koše a výrazně ztěžovaly pohyb chodcům. Údajně zde za socialismu vznikly jako určitá pojistka proti shromažďování lidí – jde spíš o domněnku; až budou zrušeny, jistě se po nich nikomu stýskat nebude. Smysluplné rozmnožení zeleně totiž obstarají nové dvouřadové aleje táhnoucí se po délce celého náměstí. K výběru stromů se také váže úsměvný spor: proti původnímu záměru vysadit platany kvůli jejich lepším vlastnostem, než mají v městském prostředí lípy uvolňující lepkavou medovici, se strhla lavina protestů argumentujících tím, že není možné nahradit „staré dobré české“ lípy národním stromem Uzbekistánu. A výsledek? Budou lípy.

Během rekonstrukce dojde také k podstatnému rozšíření chodníků na úkor parkovacích míst. Přibudou také drobné vodní prvky, nové sezení a další městský mobiliář. Spodní část má být hotova do dvou let, horní část náměstí do roku 2025. Po desítkách let se tak konečně blížíme k finále.