Experti se stále nemohou shodnout na míře nebezpečnosti nového typu koronaviru. Odhady se pohybují někde od nebezpečí, které se rovná sezonní chřipce, až po černou smrt. Smrtnost má být v rozmezí od 0,7 % až po 4 %. Hlavní strach panuje z přetížených nemocnic, což vede k více úmrtím, neboť potřebná péče se nedostane na všechny. Nicméně se zdá, že pokud je vám méně než šedesát, koronavirus nejspíš přežijete. Ani tak ovšem není radno nemoc podceňovat, 4 % populace Česka představuje pořád nějakých 400 tisíc lidí. Co však koronavirus vyjevil více než dostatečně, je nefunkčnost a neefektivnost mnoha systémů po celém světě, zapříčiněné především státní regulací.

Prvním příkladem je samotné vypuknutí nemoci v čínském Wu-chanu. Komunistický režim pravý stav v regionu tutlal a skupinku doktorů, která se snažila na novou neznámou nemoc upozornit, donutil odvolat. Brzy se ukázalo, že proti virům nelze bojovat cenzurou a že čínská vláda má na rukou plnohodnotnou epidemii. Teprve tehdy přistoupila k radikálním opatřením s cílem nemoc zlikvidovat.

Druhým příkladem je Írán. Ve chvíli, kdy ostatní země již uzavíraly spojení s Čínou a přijímaly předběžná opatření, Írán se z politických důvodů tvářil, že se nic neděje. Výsledkem je, že virus doputoval do nejvyšších pater. Nemocná je asi desetina íránského parlamentu, onemocněl zástupce ministra zdravotnictví, který měl vést tým pro boj s koronavirem, a jeden z poradců vůdce Chameneího na koronavirus zemřel. Situaci v běžné populaci lze jen těžko odhadnout, neboť íránským číslům není možné věřit. Neoficiální zprávy mluví o přeplněných márnicích a lidech omdlévajících z koronaviru přímo na ulici. Nicméně každý, kdo na tyto neověřené zprávy upozorní, je okamžitě označen za šiřitele paniky a ruského trolla.

Problémy kvůli státním zásahům však nemají jen totalitní země. Příkladem mohou být Spojené státy. Oficiální číslo nakažených koronavirem je vzhledem k velikosti země poměrně nízké, něco přes tři stovky. USA však dlouho nezvládaly dostatečné testování. Částečnou vinu za to nese tamější regulace zdravotnictví. Všechny zdravotnické pomůcky musejí projít složitým a dlouhým schvalovacím procesem, který dozoruje tamější úřad pro kontrolu léčiv známý jako FDA. To se týká i testovacích souprav. V případě nouze, jako je třeba epidemie koronaviru, může udělit výjimku a zdlouhavé schvalování odpustit. Výjimku dostalo federální Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), hlavní americká agentura pro veřejné zdraví. Jenže první várka testovacích souprav byla vadná. Na chybu se relativně rychle přišlo a CDC vydala várku novou, nějakou dobu však byly všechny testy v USA neúčinné. Přitom test na koronavirus není složitý a zvládne ho každá nemocniční laboratoř – jenže to by musela mít povolení od FDA.

Taktéž v reakcích na koronavirus v USA, zvláště na demokratické straně, je cítit jistá naděje, že se to vymkne z rukou či minimálně potopí ekonomiku, čímž se zhorší šance Donalda Trumpa na znovuzvolení.

Poslední příklad vládní neschopnosti pochází z Česka. Zde je počet nemocných relativně nízký a nikdo z nich nejspíš nemá těžký průběh. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch však krizi využil k útoku na soukromé kliniky. Poté, co se jistá žena vrátila z Itálie a kontaktovala lékaře, byla poslána domů. Nechala se však otestovat na soukromé klinice – a ta u ní přišla na koronavirus. To rozezlilo Vojtěcha, který nejdříve tvrdil, že soukromé kliniky testy dělat nesmějí, pak že existovala gentlemanská dohoda, že je dělat nebudou, a nakonec připustil, že je dělat mohou, ale pouze ty s oprávněním ISO 15 189 a se smlouvou s pojišťovnou, což laboratoř, která ve zmíněném případě koronavirus odhalila, nesplňuje. Ministr Vojtěch navíc na páteční tiskové konferenci tvrdil, že šéfka laboratoře manipulovala se vzorky tak nešikovně, že sama musela do karantény. To se záhy ukázalo jako nepravda, vedoucí se vzorky vůbec nemanipulovala, natož aby byla v karanténě. Zdá se tak, že Vojtěchovi hlavně vadí, že jsou tu soukromé subjekty, které narušují státní kontrolu nad informacemi ohledně koronaviru. Člověk by přitom doufal, že v době takovéto krize bude stát se soukromým sektorem co nejvíc spolupracovat.

Svět koronavirus přežije. Experti odhadují, že první lék by mohl být do dubna. Zpomalit jeho šíření by mohlo i teplejší počasí. Hlavní výhodou tak bude, že virus ukázal na slabiny systému, jak se s takovou nemocí vypořádat. Příště nemusíme mít takové štěstí a nová nemoc může být mnohem agresivnější. Není v ničím zájmu, aby efektivní boj brzdila zkostnatělá byrokracie, zbytečné regulace, politické spory a půtky.