Konec železničního mostu? Odborníci navrhují postavit nový
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Železniční most na Výtoni je mezi Pražany oblíbený. O to více mrzí, že o něj nebylo patřičně postaráno a dnes se tudíž mluví o jeho možném zbourání. Ve hře je sice nadále varianta jeho zachování, přičemž by se musel vedle vybudovat most nový. Převládá však spíše odborný názor k jeho zbourání.
Kloknerův ústav ČVUT nedávno doporučil Správě železniční dopravní cesty (SŽDC) neopravovat současný pražský železniční most z Podskalí na Smíchov a nahradit jej novým. Most posuzoval také švýcarský odborník profesor Eugen Brühwiler, který uvedl, že most má smysl opravovat jen v případě, že nebude rozebírána konstrukce a vyjde to levněji než novostavba. Most, který je kulturní památkou, je dlouhodobě ve špatném stavu.
„Vzhledem k aktuálnímu stavebnímu stavu mostu, který je potřeba řešit velmi urgentně, vysoké intenzitě provozu současné a ještě vyšší plánované, možnostem provedení opravy a rizikům při realizaci opravy a při budoucím provozu a dalším hlediskům se jeví jako nejschůdnější varianta realizace nového mostu,“ cituje závěr Kloknerova ústavu SŽDC.
Brühwiler ve své zprávě navrhl řešení, které by spočívalo v úpravě mostovky na pevnou jízdní dráhu, a nastínil způsob opravy nosné ocelové konstrukce. Kloknerův ústav navrženou možnost podle SŽDC prověřil a konstatoval, že navržené řešení představuje technická, ekonomická i legislativní rizika. Řešení prý navíc není vyzkoušeno a ověřeno na žádném podobném mostu a některé přístupy nejsou v souladu s českou legislativou.
SŽDC předalo veškeré dokumenty ministerstvu kultury. Most je totiž kulturní památkou a ministerstvo před případnou demolicí z něho musí sejmout památkovou ochranu. SŽDC chce o budoucnosti mostu jednat rovněž s vedením hlavního města. Most je v Praze a tak městu patří pěší lávky, které na něm jsou.
V minulosti se objevilo několik variant řešení. Mezi nimi byl mimo jiné návrh na zbourání a stavba nového mostu pro vlaky i auta, výstavba repliky nebo návrh vybudovat na současných pilířích novou konstrukci.
Železniční most na Výtoni byl ve své původní podobě zprovozněn 15. srpna 1872. Na přelomu 19. a 20. století byl nahrazen mostem, který se klene přes Vltavu dosud. Současný most je tvořen třemi příhradovými nosníky s rozpětím 69,9 metru, široký je 8,1 metru a dlouhý 298,4 metru. Konstrukce je podle památkářů významnou technickou kulturní památkou v exponované části Pražské památkové rezervace.
„Dnes je možné si pokládat lehce provokativní otázku, zda by nebylo lepší postavit most nový, který by nevadil výhledu na Vyšehrad. Most můžeme na jednu stranu vnímat jako vstupní bránu do Prahy, naopak však musíme připustit, že přetrhl vizuální kontakt mezi Vyšehradem a Pražským hradem. Do jisté míry Vyšehradu ublížil. Dnes vnímáme spíše ty estetické hodnoty, ale tehdy ty ryze technické stavby byly vnímané stejně, jak bychom dnes vnímali třeba nějaký dálniční most,“ uvedl dříve pro Echo24 architekt Petr Kučera.
„O tom svědčí fakt, že dodnes nemá most žádné jméno. Železniční mosty se totiž původně všeobecně nepojmenovávaly. Proto se píše „železniční most“ s malým písmenem, nejmenuje se totiž „Železniční“, ale je to most železniční, jako jsou mosty dálniční či silniční. V různých mapách se tudíž objevují jiné názvy – železniční most pod Vyšehradem, vyšehradský most, železniční most, nebo třeba most spojovací dráhy,“ dodal.