Když Andrej Babiš před pár týdny oznámil, že si najal jako ministra zdravotnictví profesora Petra Arenbergera, mohli to političtí protivníci brát jako tah, kterému je potřeba věnovat pozornost. Protřelý medicínský matador dlouhá léta operující na hraně mezi medicínou, byznysem a politikou mohl být tím, kdo zastaví Babišovu upadající podporu voličů.

Kdyby dermatolog s úctyhodným medicínským i manžerským životopisem, zvyklý na mediální pozornost, dokázal rychle rozjet očkování a otevřít zemi z ničivého lockdownu, mohl být Babišovým esem. Mužem, který odvrátí úprk jeho voličů. Předcházela ho pověst, že na to má.

Pak přišel s nápadem, že by se ve školách mohly děti testovat výtěrem z konečníku. Zděšení se linulo ze strany jedné, perverzní ironie z druhé.

Nejvyšší správní soud rušil jednu Arenbergerovu restrikci za druhou. Jasně řekl, že vláda nesmí zakázat provoz restaurací ani obchodů. Profesor Arenberger se ale soudu vysmál do očí a úplně stejný zákaz jen přepsal jinými slovy. Pohrdání soudem je už do očí bijící. Arenberger si čím dál víc koleduje o stíhání za zneužití pravomoci veřejné osoby. A stát o žaloby podnikatelů, které by ho mohly přijít na miliardy.

Do toho začal server Seznam Zprávy pátrat v Arenbergerově finanční minulosti. A každý den vyplavaly věci... Nesrovnalosti v majetkových přiznáních za desítky milionů korun. Desítky náhle objevených nemovitostí. Celkově jejich počet vystoupal na 160.

Pak přišla zpráva, že pan profesor jednu z těch nemovitostí pronajal jako archiv Fakultní nemocnici Královské Vinohrady, kterou vedl.

To už působilo tak amatérsky, že to u tak protřelého šíbra zaráželo. Profesor Arenberger měl zjevně pocit, že mu projde všechno. A tak se pouštěl i do vyloženě amatérských nehorázností typu pronájmu vlastní nemovitosti nemocnici, kterou řídí. Zjevně mu to s jeho bodrou povahou, sociální zdatností a širokou sítí společenských kontaktů roky procházelo.

Ale zjevně mu nedošlo, co to znamená nechat se najmout Andrejem Babišem. Nedošlo mu, že všechna světla v té chvíli začnou svítit na něj. To, čemu on sám říká mediální lynč, musel očekávat. Ten drobnohled nemířil na něj osobně. Míří na každého nového člověka, kterého Andrej Babiš ve své upadající fázi najme. Média už Babiše dávno nepardonují, jako to dělala na začátku jeho vládnutí.

Andrej Babiš také zjevně polevil ve své politice složek. Kdyby si ji na profesora Arenbergera udělal, asi by ho do vlády nikdy nevzal. Vtipné je, že první, kdo profesora Arenbergera vytáhl do veřejných pozic, nebyl Andrej Babiš, ale Piráti, kteří ho nominovali mimo jiné do Rady Českého rozhlasu.

Že Arenberger končí, bylo jasné minulý týden po návštěvě premiéra u prezidenta Miloše Zemana. Je ironií, že hlava státu víc než Babiš sám viděla, jak ho Arenbergerovy majetkové rejdy poškozují. A pan prezident si tady chce oslabeného Andreje Babiše, který ho poslouchá na slovo, hýčkat co nejdéle. Arenberger ve vládě zvyšoval šanci, že jí opozice vysloví nedůvěru. Pozoruhodné také je, že prezidentův postoj k profesorovi košatěji než oficiální mluvčí Jiří Ovčáček komentuje šéf SPD Tomio Okamura. Pravidelný návštěvník prezidenta.

Navracející se Adam Vojtěch musí počítat s podobným ostrým přístupem médií jako profesor Arenberger. V jeho éře je co najít. Pochybné nákupy předražených roušek a respirátorů už detailně prověřuje Nejvyšší kontrolní úřad i policie. Před volbami se bude hrnout do veřejného prostoru jedna kauza za druhou.

Návrat Vojtěcha se všemi riziky ukazuje, že Andrej Babiš už nemá kde brát. Šéfové velkých nemocnic jeho nabídky odmítají. Bojí se, aby neskončili jako profesor Arenberger, který velmi pravděpodobně v dohledné době skončí i v čele vinohradské nemocnice.