Vysoká inflace po koronaviru a dopady ruské invaze na Ukrajinu jsou důvody, kvůli kterým Česká národní banka znovu razantně zvedne základní úrokovou sazbu. Pro běžné lidi to znamená, že se jim ztíží přístup k hypotékám a k úvěrům. Pro ty, kteří si již na bydlení půjčili, to může znamenat další navýšení úroků na splácení svého bytu či domu. K dalšímu navyšování se přitom centrální bankéři stavěli na začátku roku odmítavě. Dokonce sám guvernér centrální banky Jiří Rusnok uvedl, že prolomení pětiprocentní hranice je vyloučené.

Bankovní rada centrální banky se ve čtvrtek rozhodne k dalšímu razantnímu navýšení úrokových sazeb. Napovídají tomu dřívější výroky některých představitelů rady, kteří tak reagují na vysokou inflaci. Dosáhnout by totiž podle nich mohla 13 až 14 procenta. Podle České bankovní asociace by měly spotřební ceny zrychlit právě na 14 procent maximálně a v polovině roku pak na 10 procent. V průměru by letos měla být inflace na 12 procentech.

Přitom delší dobu to vypadalo, že centrální bankéři na základní úrokové sazby sahat nebudou. Guvernér Jiří Rusnok totiž v lednu uvedl, že je vyloučené prolomení hranice 5 procent. V současné době je úroková sazba na 4,5 procentech. Někteří ekonomové se domnívají, že čtvrteční zasedání skončí s výsledkem zvýšení sazeb o 0,5 procentního bodu. Trh však spíše očekává růst o 0,75 procentního bodu.

V každém případě to pro běžné občany znamená, že se znovu ztíží podmínky pro získání úvěrů a hypoték. „Při růstu základní sazby České národní banky k úrovni šesti procent je třeba počítat také s růstem tržních úrokových sazeb a se vzestupem průměrné sazby hypoték k hodnotě v pásmu od šesti do sedmi procent,“ řekl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Podle něj však růst hypotečních sazeb podpoří růst na dluhopisech vlády České republiky. Úrok na desetiletém dluhopisu vlády se totiž v minulém týdnu poprvé od roku 2011 dostal nad hranici čtyř procent. „To znamená, že banky v České republice budou požadovat o to vyšší úrok na hypoteční půjčce, neboť jinak se jim vyplatí dát své peníze do bezpečnějších vládních dluhopisů,“ uvedl Kovanda.

V minulých letech nastal na tuzemském trhu velký rozmach levných půjček a hypoték. Tomu je ale právě nyní konec, jak dokládá analýza finančně poradenské společnosti Chytrý Honza. Podle dat se snížila průměrná hodnota hypoték ze 3,5 milionu korun v posledním čtvrtletí roku 2021 na 3 miliony korun v lednu a únoru letošního roku. Narostla také fixace z 6,1 na 6,5 roku. A právě protiinflační kroky centrální banky budou mít dopad i na objem poskytnutých hypoték, který byl v minulém roce rekordní.

Kromě úrokových sazeb se také očekává debata nad možnými intervencemi centrální banky pro posílení koruny. V důsledku ruské invaze na Ukrajinu totiž koruna začala velmi oslabovat a poznat to bylo například u dražších pohonných hmot. „Debata ohledně využití intervencí pro posílené koruny, a tudíž rychlejšímu tlumení dovážené inflace, se v České národní bance vede, ale není zcela patrné, zda v tomto ohledu existuje již většinový názor. Guvernér Rusnok tuto možnost připustil, někteří další členové bankovní rady však preferují jít cestou tradičního zvyšování sazeb, které samo o sobě povede k posílení koruny,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.