Nejlepší českou stavbou je jeskyně lovců mamutů
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Vítězi druhého ročníku České ceny za architekturu se stali Radko Květ a Pavel Pijáček za areál Archeoparku Pavlov. Zatímco minulý ročník vzbudil mírné rozpaky, protože zvítězil velmi minimalistický vlastní dům a ateliér libereckého architekta Petra Stolína, letos zvítězila stavba veřejná a zcela mimořádná.
Archeopark Pavlov je moderně pojatou terénní expozicí, ležící na úbočí jihomoravských Pálavských vrchů. Výstavní prostor připomíná jeskyni lovců mamutů. Je skrytý v terénní vlně a do výšky vystupují pouze věže, jimiž se do podzemí dostává světlo a jejichž forma odkazuje na bílé vápencové skály Pavlovských vrchů. Z plasticky tvarovaných jeskynních prostor vedou dva efektní průhledy, které na jedné straně rámují zříceninu Dívčí hrady a na druhé výhled na vodní nádrž Nové Mlýny.
Objekt muzea byl vystavěn přímo v lokalitě archeologického naleziště, na místě osídlení z mladého paleolitu, a část nálezů je zakomponována přímo do expozice. Kromě naleziště mamutích kostí je to i hrob tří paleolitických lidí. Muzeum tak neukazuje jen „zaprášené“ exponáty, ale představuje archeologii coby vzrušující obor. Práci archeologů i život pravěkých lidí navíc přibližují multimediální show. Stavba je uložena v hloubce čtyř až pěti metrů pod povrchem, ve vrstvách, které už archeologové zcela probádali. V minulosti zde badatelé našli sošku venuše z Pavlova z mamutoviny a od roku 2010 je místo národní kulturní památkou.
Porota projekt ocenila jako „působivý svým bezvadným provedením a s péčí vybranými a použitými materiály, jako je pohledový beton litý do bednění z přírodního dřeva použitý v podzemí a naopak probarvený litý beton s vápencovým kamenivem uplatněný v nadzemní části“.
Úkolem České ceny za architekturu je vyvolat u veřejnosti kritickou debatu zaměřenou na kvalitu výstavby. Nová soutěž konkuruje Grand Prix architektů, kterou už téměř čtvrt století pořádá Obec architektů a do jejíhož loňského ročníku se přihlásilo pouze 51 projektů. Tehdy se v prvním ročníku konkurenční České ceny za architekturu objevilo téměř 500 děl. Nová soutěž je vždy otevřená realizacím za posledních pět let a zejména pro mladé architekty byl první ročník atraktivní novinkou. Letos už bylo přihlášených projektů o polovinu méně. Účast v soutěži není nikterak zpoplatněna a své favority zároveň nominuje akademie složená z odborníků, teoretiků, kurátorů i publicistů spřízněných s oborem. Objektivitu hodnocení pak zvyšuje mezinárodní porota, která vybrané stavby osobně navštěvuje; předsedkyní letošní poroty byla nizozemská architektka Marianne Loofová.
Z celkového počtu přihlášených staveb bylo 42 nominováno do užšího výběru a absolutní vítěz pak vzešel z šesti finalistů. Zajímavé je, že tři finalisté byli z jižní Moravy – mezi nimi dům v cihlové zahradě Jana Proksy, který jsem na těchto stránkách nedávno představovala, a galerie nábytku s fasádou pokrytou sedáky židlí od studia Chybík + Kristof.
Kromě hlavní ceny byly uděleny rovněž čtyři ceny mimořádné a Akademie České ceny za architekturu ocenila také tři tzv. výjimečné počiny. Ocenění se dostalo Domu umění v Českých Budějovicích za kurátorskou činnost Michala Škody. Cenu získali také starostové města Litomyšl Miroslav Brýdl, Jan Janeček, Michal Kortyš a Radomil Kašpar, kteří stáli v čele Litomyšle po roce 1989 a přispěli ke vzniku mimořádného fenoménu města, v němž se daří kvalitní architektuře.
Za třetí výjimečný počin byl prohlášen rozhlasový pořad Českého rozhlasu Radia Wave a Adama Gebriana Bourání, jenž představuje výjimečně kvalitní a aktuální přehled všeho důležitého, co se v české architektuře odehrává, a to formou osobních výpovědí pozvaných hostů. Jednu z mimořádných cen získalo Centrum pro středoevropskou architekturu MOBA za projekt Léto pod viaduktem (2015), neboť svým angažovaným přístupem přispělo k záchraně a tvorbě výjimečného veřejného prostoru, který svou podobou a náplní zásadně pozitivně ovlivní západní část Karlína.
Výstava nominovaných a oceněných děl je k vidění až do 28. ledna 2018 v Galerii Jaroslava Fragnera (Betlémské náměstí 5a, Praha 1).