Státní výdaje a plánovaný vysoký schodek na příští rok znepokojuje řadu ekonomů. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) totiž navrhla, aby schodek rozpočtu byl v příštím roce na úrovni 390 miliard korun. K tomu podle odborníků není žádný důvod a kritizují zejména nárůst státních výdajů v posledních letech. To dokazují i čísla z plnění státního rozpočtu za prvních pět měsíců letošního roku, kde se i snížení daní zaměstnancům projevuje daleko méně.

Opozice i Národní rozpočtová rada již několik týdnů i měsíců vytrvale upozorňují, že pokud stát nepřistoupí k razantnímu snížení svých výdajů, tak to může znamenat budoucí problémy při zhoršení ratingu. Ministerstvo financí i přesto navrhlo na příští rok obrovský schodek 390 miliard korun.

Podle ekonomů je příčina zejména ve výdajích, které za poslední roky rostoucími sociálními dávkami či důchody znatelně narostly. Projeví se však již letos. Květnové plnění státního rozpočtu skončilo na schodku 255 miliard korun z dubnových 192 miliard. I při loňském jarním lockdownu byl výsledek lepší, kdy v květnu dosáhl schodek 157,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí jsou za vysokým číslem zejména pokračující protiepidemická opatření, která měla dopad na daňové výnosy.

Ekonomové při pohledu na čísla upozorňují, že za propadem není kritizované snížení daní zaměstnancům, které nastalo zrušením superhrubé mzdy. „Jen 16 miliard chybí kvůli zrušení superhrubé mzdy. Patnáct miliard už nás stál dluh. Na covid pomoci bylo vyplaceno firmám od počátku roku na transferech 74 miliard. Výběr daní, obzvlášť odvodů, se zlepšuje. Nic z toho tak hluboký schodek neospravedlní,“ řekla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

Podobně plnění rozpočtu vidí i hlavní ekonom BH Securitites Štěpán Křeček, podle kterého by stát měl začít utlumovat své koronavirové programy. „Zároveň by státní kase měla být naordinována redukční dieta. Ta však vzhledem k předvolebním časům není příliš reálná. Ukazuje se, že ekonomická a politická logika si vzájemně odporují, což má negativní vliv na hospodaření naší země,“ řekl Štěpán Křeček, který ale zároveň upozorňuje, že se do rozpočtu zatím vybralo na 553 miliardy korun. „To je pouze o necelých 19 miliard korun méně než ve stejném období loňského roku. To dokládá, že provedená daňová reforma se na špatné kondici státního rozpočtu podílí menší vahou než přebujelé státní výdaje,“ dodal.

Zvýšené výdaje v květnu byly podle ministerstva způsobeny nárůstem běžných výdajů o 83,8 miliardy korun či sociální dávky o 14,1 miliardy korun.

V příštím roce pak bude následující vláda zřejmě operovat se schodkem 390 miliard korun. To jde ale přesně proti strategii konsolidovat veřejné rozpočty. Ministerstvu financí to ukládá jak Národní rozpočtová rada, tak i ratingová agentura Moody`s. Podle její zprávy vyplývá, že pokud by stát pokračoval ve svém zadlužování, tak by hrozilo zhoršení ratingu a to by vedlo k následnému odlivu investorů. Rozpočtová rada dříve navíc varovala, že by ke konsolidaci veřejných rozpočtů mělo dojít ještě před nástupem další vlády z říjnových voleb.

Předsedkyně rozpočtové rady Eva Zamrazilová pak návrh Schillerové na příští rok kritizuje. „Zatímco ministerstvo financí hovoří o značné konsolidaci státního rozpočtu, ve skutečnosti je naplánován schodek ještě vyšší než v kritickém roce 2020. S ohledem na to, že ekonomika letos i v roce 2022 očekává solidní vzestup, je takto vysoký schodek absolutně nepřijatelný,“ uvedla Zamrazilová.

Ekonomka Helena Horská pak dodává, že přesně takto navržený schodek znamená hazard, nezodpovědnost a ohrožení ratingu celé země. „V době dynamického růstu ekonomiky schodek vyšší než v době pandemické krize?! Příjmy mají stagnovat a výdaje dál růst 3,7% ročně!!“ uvedla Horská na svém Twitteru.