Možný způsob, jak udržet v době epidemie otevřené školy, ukázala nová německá studie. Z jejích výsledků totiž vyplynulo, že minimálně za přísných hygienických podmínek a připravenosti státu rychle a zadarmo testovat ve školách, nemělo jejich otevření žádný vliv na nárůst počtu nakažených. Někde naopak došlo k poklesu. Pokud chceme výuku udržet blízko standardu, stát se musí připravit a lidé prokázat silné odhodlání, uvedl pro Echo24 ekonom Ladislav Krištoufek.

Autoři z německého Institute of Labor Economics využili toho, že ve spolkových zemích Německa dochází ke konci letních prázdnin v jiný den. Na datech ze všech čtyř stovek okresů v zemi tak mohli porovnávat, jaký vliv mělo otevření škol na vývoj počtu nakažených. To sledovali v období čtrnácti dnů před otevřením a tří týdnů po otevření škol. Nepodařilo se jim přitom najít žádný důkaz, že by otevření škol vedlo k většímu šíření epidemie.

Zároveň však upozorňují, že je třeba brát v potaz specifické podmínky v Německu i období, v němž studie vznikala. „Studie velmi specificky říká, že výsledky jsou validní za předpokladu striktní hygieny, funkčního systému karantén, roušek a výuky v neměnných skupinách (tedy žádné míchání tříd např. na volitelné předměty či jazyky a tělocviky),“ uvedl pro Echo24 Ladislav Krištoufek z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

V potaz je pak třeba brát to, že studie vznikala v době relativně nízkého výskytu nákazy v populaci a také v době, kdy vyšší teploty umožňovaly časté větrání ve školách či venkovní aktivity pro žáky, nelze ji tedy automaticky vztahovat na dobu vysokého šíření v populaci. „Pro nás, tedy i pro vládu a státní aparát, je to jasná zpráva, že pokud chceme udržet možnost výuky blízko standardu, na který jsme zvyklí za běžných okolností, je nutná nejen připravenost ze strany státu (tedy funkční karanténní systém, trasování, zajištění hygienických prostředků a metodická podpora), ale i silné odhodlání ze strany obyvatel, protože bez respektu k nošení roušek, dodržování hygienických pravidel a ohleduplnosti k ostatním to půjde těžko,“ dodal Krištoufek.

Jako další důležitý aspekt se ukázalo rychlé testování podezřelých, které hradil stát. Studenti s příznaky nesměli bez negativního testu do školy vstupovat, to samé platilo pro učitele i rodiče. Důležité bylo také rychlé trasování a izolování nakažených. „Jsem přesvědčen, že v tomto konkrétním případě by náklady na testy byly bývaly výrazně nižší než náklady, které za uzavření škol a následné efekty teď platí celá ekonomika, o sociálních, psychologických a dalších dopadech nemluvě,“ uvedl Krištoufek.

Právě ekonomickými důvody pak vysvětlují autoři to, že v některých případech zaznamenali po otevření škol naopak úbytek případů „Rodiny začaly brát ten tzv. ,social distancing‘ (tedy snížení fyzických kontaktů mezi lidmi) a dodržování základních opatření vážněji se začátkem školního roku, protože mít dítě doma by pro ně bylo finančně velmi náročné,“ uvedl Krištoufek.

Školy v Německu zůstávají otevřené i přes rekordní nárůsty

Česko přistoupilo na podzim k uzavření škol jako jedna z mála zemí v Evropě, zejména v uzavření prvních stupňů základních škol. Právě v Německu, kde v současnosti prudce narůstají počty nakažených v populaci, včetně škol, odmítají spolkové země k uzavření škol přistoupit. Ty zůstávají v provozu i přes vyhlášenou měsíční karanténu, kvůli které musely zavřít restaurace či divadla.

Ministerstva školství v jednotlivých spolkových zemích ale tvrdí, že v celkovém měřítku jde jen o zlomek případů a že školy nejsou ohnisky nákazy. Zachování prezenční výuky považuje vláda za klíčové pro udržení chodu hospodářství. Své argumenty zemská ministerstva školství opírají o studii lékařské fakulty drážďanské univerzity, podle které děti působí spíše jako překážka šíření infekce. Výzkum, jehož výsledek byl zveřejněn v létě a ve kterém se zjišťovaly protilátky u více než 2000 dětí a učitelů, neprokázal, že koronavirus by se ve školách rychle šířil a že by děti patřily k častým přenašečům.