Boj o islamizaci školství. Rakouští muslimové dají zákaz šátků k ústavnímu soudu
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Zákaz nošení šátků na hlavu na základních školách, který ve středu schválil rakouský parlament, napadnou rakouští muslimové u ústavního soudu. Oznámil to ve čtvrtek předseda rakouské muslimské náboženské obce (IGGÖ) Ümit Vural. Rakouští muslimové hovoří o diskriminaci a Vural o „černém dni pro demokracii“. „Zákaz šátků na hlavu na základních školách teprve povede k segregaci a diskriminaci muslimských dívek,“ zdůraznil Vural.
V Rakousku žilo podle agentury Reuters v roce 2017 odhadem 700 000 muslimů, což je přibližně osm procent populace. Částečně jde o důsledek přistěhovalecké vlny z Turecka v 60. a 70. letech minulého století.
Ve středu pozdě večer zákon zakazující nošení šátků na hlavu ve školách schválili poslanci obou stran vládní koalice, tedy Rakouské lidové strany (ÖVP) a Svobodné strany Rakouska (FPÖ).
Mnozí muslimové jsou přesvědčeni, že jejich náboženství vyžaduje nošení šátků u dívek od puberty. Menší dívky je většinou nenosí. Nový zákaz se vztahuje na první stupeň základních škol, tedy na školačky do zhruba deseti let.
Rakouská vláda ohlásila plán zakázat šátky na základních školách už loni v dubnu. Zakázat je chce také ve školkách, ale ty provozují jednotlivé spolkové země, a krok by tedy vyžadoval změnu ústavy a dvoutřetinovou podporu v Národní radě.
Už v roce 2017 schválil rakouský parlament zákaz zahalování celé tváře na veřejnosti. Tehdy šlo o součást „integračního balíčku“, který také konkretizoval způsob začleňování žadatelů o azyl do rakouské společnosti a ztěžoval agitaci ve prospěch šíření radikálních myšlenek. Šátky a závoje často nosí například muslimské ženy.