V posledních letech Německo masivně přechází na vyrábění elektřiny přes obnovitelné zdroje, mimo jiné výstavbou větrných elektráren. To se ovšem už často setkává s nevolí obyvatelstva. Lidem vadí, že se větrníky staví příliš blízko obytných zón a začínají se bránit. Německá vládní SPD nyní přichází s možným, "měkkým", řešením, jak odpor zlomit: uplatit rezidenty, kteří v těchto lokalitách žijí. Uvádí to rozhlas Deutsche Welle.

Němečtí sociální demokraté (SPD), kteří jsou součástí vládní koalice vedené kancléřkou Angelou Merkelovou, se obávají, že když se nebude pokračovat ve výstavbě větrných elektráren, tak Německo nedosáhne svého cíle – vyrábět 65 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030. Aby obměkčili lidi, kteří větrné elektrárny kritizují, chtějí prosadit, aby obyvatelé žijící v okolí větrníku získali finanční kompenzaci.

„Lidé, kteří akceptují větrné elektrárny ve svém sousedství a umožňují tak expanzi obnovitelné energie, by měli být odměněni,“ řekl představitel německých sociálních demokratů Matthias Miersch pro německý deník Neue Osnabrücker Zeitung. Podle něj by tyto peníze měly být předány místním organizacím, které by měly získané prostředky využít na něco, co může přímo zlepšit životní podmínky rezidentů v daném místě. Za možné však Miersch považuje i variantu, že by peníze šly „přímo lidem žijícím v dané lokalitě“.

„Všímáme si spíše něčeho blízko tomu, že lidem jsou vypláceny peníze, aby byli zticha. Nemyslím si, že jde o správný směr. Pokud začneme lidem platit za jejich mlčení, tak to začne větrnými elektrárnami a bude to pokračovat se silnicemi a další infrastrukturou,“ myslí si například předseda německé Asociace měst a obcí Uwe Brandl.

Kritika větrníků

Stavba větrných elektráren v Německu aktuálně spíše stagnuje. Větrná energie se totiž u našich sousedů setkává především s rostoucím odporem obyvatelstva. Největší problém vidí v tom, že se elektrárny staví blízko obytných zón a mohou tak být narušovat běžný život. V Bavorsku například místní vláda zavedla takzvané 10H pravidlo. To říká, že turbína musí být vzdálená od obydlí minimálně o desetinásobek své výšky.

Veřejná nevole je často podporovaná i enviromentálními uskupeními, která se zase bojí o přírodu v okolí elektráren. Podle úřadů nyní odpůrci blokují zhruba 300 turbín s kapacitou více než 1200 MW kvůli tomu, že by mohly ohrozit život ptáků. Další protesty pak přicházejí ze strany armády či rádiových stanic. Turbíny se totiž musí nacházet zhruba 10 až 15 kilometrů od vysílačů, aby nerušily signál.

Kromě toho je zde také otázka recyklace vrtulí. Zatímco zhruba 90 % větrné elektrárny může být recyklováno, u jejich vrtulí je to horší. Obrovské a těžko manipulovatelné rotory recyklovat nejdou a nezbývá než je skládkovat, což zabírá mnoho místa. Jak s nimi nakládat, řeší rovněž v USA, kde by v příštích 20 letech mělo přibýt až 720 tisíc tun vrtulí z těchto elektráren coby odpad.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Nový nápad z Německa. Vykácet les a místo něj postavit obří větrníky