Bankovní rada České národní banky ve čtvrtek snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Informovala o tom mluvčí centrální banky Markéta Fišerová. Naposledy rada snížila základní úrokovou sazbu na konci března, a to o 0,75 procentního bodu na jedno procento. Předtím už sazby snížila na mimořádném zasedání 16. března, o 0,5 procentního bodu na 1,75 procenta. Cílem snižování sazeb je zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Naposledy byla základní úroková sazba na 0,25 procenta od srpna do listopadu 2017.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem zase levnější půjčky na bydlení. Zveřejnění rozhodnutí dnes ČNB odložila o 45 minut, naposledy tak učinila i na zasedání na konci března.

"Nadále platí, že pokles úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současné nepříznivé situace a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády. Toho si je centrální banka vědoma a sami představitelé ČNB označují snižování sazeb spíše jako signalizační efekt," uvedl hlavní ekonom ING Jakub Seidler. Upozornil, že pokles sazeb ČNB v poslední době o dva procentní body je nejvyšší v EU. "To je způsobeno i tím, že ČNB úrokové sazby od druhé poloviny roku 2017 postupně zvyšovala a měla tak nyní prostor pro jejich citelnější snížení," dodal.

I podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila snížení úrokových sazeb v prostředí značné nejistoty a rizika těžko zlevní úvěry. "Jedná se ale o důležitý signál, který uvolní na trh další významný objem likvidity na úkor úložek bankovních domů u ČNB, a později přispěje k rehabilitaci ekonomiky krutě zasažené koronavirovým šokem," uvedl.

ČNB snížila také lombardní sazbu, a to o jeden procentní bod na jedno procento. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry nebo neuhrazené daně, rada nechala na 0,05 procenta.

"Snížení úrokových sazeb není překvapivé, vůle dál podpořit českou ekonomiku byla v uplynulých týdnech patrná z výroků řady členů bankovní rady," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč. Debata o možnosti dalšího uvolňován měnové politiky zůstane podle něj i nadále ve hře. "Kroky centrální banky budou i nadále vedeny především děním okolo koronaviru a souvisejícími dopady na českou ekonomiku," dodal.

Bankovní rada ve čtvrtek také přijala další opatření, která oznámí na tiskové konferenci za účasti guvernéra ČNB Jiřího Rusnoka. Tisková konference se uskuteční v 16:15 hodin formou videokonference. Rusnok na konferenci představí také novou makroekonomickou prognózu ČNB.

"V návaznosti na předchozí intenzivní a transparentní komunikaci s trhem přizpůsobila bankovní rada ČNB monetární politiku aktuálnímu vývoji domácí i globální ekonomiky silně ovlivněné pandemií koronaviru. Oproti jiným regulátorům je ČNB v komfortnější pozici, kdy může naplno využívat výhod sazeb zvýšených v období konjunktury, které nyní může snižovat, a tím využívat konvenční nástroje monetární politiky. V tomto mimořádném období má tak podstatně větší manévrovací prostor pro zmírňování dopadů pandemie na českou ekonomiku," řekl zakladatel Trinity Bank Radomír Lapčík.

ČNB v nové prognóze čeká letos pokles ekonomiky o osm procent

Česká národní banka v nové prognóze očekává letos pokles ekonomiky o osm procent. Příští rok by pak ekonomika měla stoupnout o čtyři procenta. I přes obnovní růstu se ale ekonomika do konce příštího roku nedostane na úroveň před pandemií koronaviru. Na tiskové konferenci po dnešním jednání bankovní rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Podle Rusnoka je s novou prognózou konzistentní další pokles domácích tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí 2020 následovaný jejich přibližnou stabilitou. "Bankovní rada vyhodnotila rizika prognózy v současné mimořádné situaci jako bezprecedentně vysoká a vyžadující ještě výraznější uvolnění měnových podmínek oproti základnímu scénáři prognózy," uvedl Rusnok.

Banka zároveň oznámila, že v současnosti nevidí potřebu bezprostředního zásahu na finančních trzích v podobě dodávání likvidity, tedy peněz, finančním institucím. "V návaznosti na novelu zákona o ČNB přesto z preventivních důvodů připravuje nástroj na dodávání likvidity některým nebankovním subjektům," uvedla banka.

Celková inflace by podle ČNB měla rychle klesnout do tolerančního pásma kolem dvouprocentního inflačního cíle a na horizontu měnové politiky se bude nacházet v blízkosti dvou procent. Ve druhém i třetím čtvrtletí 2021 tak ČNB čeká inflaci 2,1 procenta.

Kurz koruny by podle centrální banky měl kvůli nepříznivému ekonomickému vývoji zůstat poblíž aktuálních hodnot. Kurz by tak letos měl být v průměru 26,90 koruny za euro a příští rok 27,50 Kč/EUR.

V předchozí únorové prognóze před propuknutím pandemie ČNB letos počítala s růstem ekonomiky o 2,3 procenta a příští rok o 2,8 procenta.

Ministerstvo financí čeká v dubnové prognóze letošní pokles ekonomiky o 5,6 procenta. Podle Evropské komise české hospodářství kvůli omezením spojeným s šířením koronaviru zaznamená letos propad o 6,2 procenta. Podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) česká ekonomika letos kvůli dopadům koronaviru klesne o 6,5 procenta. Loni ekonomika vykázala růst o 2,5 procenta.

Podle analytiků by letos česká ekonomika mohla klesnout kvůli dopadům koronaviru o 6,5 až 11 procent. Na příští rok většinou ekonomové očekávají poměrně silné oživení, ekonomika by tak mohla podle některých odhadů stoupnout až o devět procent. Ještě na začátku roku před propuknutím pandemie analytici zpravidla očekávali na letošní rok vzestup hrubého domácího produktu (HDP) asi o dvě procenta.