Dubajská Marína je známa jako čtvrť expatů, jak si říkají zápaďáci, kteří si nechtějí přiznat, že se stali ekonomickými migranty. Je to také čtvrť pro ty nejbohatší. Táhne se zhruba tři kilometry mezi pobřežím Perského zálivu a korytem umělého kanálu, jejž brázdí jachty světových oligarchů. Z jedné strany je ohraničena Ain Dubai, největším ruským kolem na světě, z druhé umělým souostrovím Palm Jumeirah ve tvaru datlové palmy. Marína je posetá nudnými mrakodrapy postrádajícími jakoukoli architektonickou zajímavost svých sourozenců například na newyorském Manhattanu nebo v londýnské City. Po hlavní třídě, známé jako JBR, krokem jezdí ta nejluxusnější auta. Lamborghini, maserati a porsche tu potkávají rolls-royce a bentley.

Složení obyvatelstva na první pohled připomíná multikulturní sen. Na ulicích se v míru míjejí Indové s bělochy, arabskými šejky a Japonci. Dokonce lze spatřit pár ortodoxních židů, ještě před pár lety věc v arabském městě nepředstavitelná. Druhý pohled vyjeví jasnou kastovní stratifikaci. Snědší obyvatelé, pokud nejde o rodilé Emiráťany, pracují ve službách, běloši a Asiaté v managementu, šejkové to všechno vlastní. Trénované ucho může zachytit pestrou směs jazyků od hindštiny přes čínštinu po všechny přízvuky angličtiny. Není těžké odlišit britského turistu, jenž přijel změnit barvu tradiční mléčně bíle na ohnivě rudou, od Američanky spěchající do práce v korporátu. Jeden z nejčastějších jazyků je však ruština. Je velice pravděpodobné, že řidičem lamborghini na JBR, majitelem vily na Palm Jumeirah či obyvatelem mrakodrapu bude občan Ruské federace. Spojené arabské emiráty, Dubaj zvlášť, se totiž po Putinově agresi na Ukrajině staly posledním útočištěm ruské smetánky.

Propagandisticky se Vladimir Putin staví do pozice ochránce tradičních hodnot a odpůrce dekadentního Západu. Občas chodí do kostela, fotografuje se v machististických pozicích, dokonce přirovnal situaci Ruska, trestaného za nelegální agresivní válku, ke „zrušení“ spisovatelky J. K. Rowlingové, která se ocitla u části fanoušků v nemilosti kvůli svým názorům na transgenderovou problematiku.

Jenže ruští oligarchové mají dekadentní Západ rádi. Byt v londýnském Kensingtonu, horská chata ve Švýcarsku a vila na Azurovém pobřeží patří k běžné výbavě ruského boháče. Putinova „speciální vojenská operace“ je všechny zaskočila, stejně jako odpověď západních vlád. Země EU začaly ve velkém zabavovat jachty oligarchů. Británie urychleně procpala parlamentem novelu zákona o ekonomických zločinech, jež má zjednodušit boj proti praní špinavých peněz. Majitelé britských aktiv se k nim musejí veřejně přihlásit, nebo hrozí zmrazení majetku. Plnou sílu britských sankcí pocítil i fotbalový klub Chelsea. Oligarcha Roman Abramovič se ho nedokázal urychleně zbavit a britská vláda jeho účty zmrazila. Smí sice vyplácet plat zaměstnancům a jeho hráči se mohou účastnit zápasů, ale tím to končí. Nesmí kupovat nové hráče, prodávat lístky ani fanouškovské předměty. K sankcím se přidaly i země jinak k ruským boháčům tradičně vstřícné, Švýcarsko a Monako. Nastal tedy zběsilý úprk do Dubaje, která je spíš obřím prázdninovým resortem než opravdovým městem.

Přehlídka jachet

V Dubaji byly spatřeny následující jachty: Madame Gu miliardáře a člena ruské Státní dumy Andreje Skoče, Titan ocelového magnáta Alexandra Abramova, Sea & Us developera Anatolije Lomakina, Nirvana nejbohatšího Rusa Vladimira Potanina a Ermitáž výrobce potrubí Anatolije Sedycha. V Dubaji přistál i tryskáč patřící Arkadiji Rotenbergovi, jednomu z vůbec nejvlivnějších oligarchů, který se zná s Putinem od dětství. Na nedaleké letiště několikrát dosedl Boeing 787 Dreamliner patřící Abramovičovi. Ten se může brzy stát nejnovějším obyvatelem Dubaje. Podle agentury Bloomberg uvažuje o koupi vily na Palm Jumeirah.

Není zdaleka jediný. Dubajští realitní makléři si musí mnout ruce. Pro New York Times jeden arabský obchodník popsal „neuvěřitelnou poptávku“ Rusů po dubajských nemovitostech. Jedna ruská rodina podepsala smlouvu na neurčito, za apartmá na nábřeží s třemi ložnicemi zaplatí 15 tisíc dolarů měsíčně. Dalších 50 lidí nebo rodin z Ruska se o bydlení u něho zajímá. Firma Virtuzone, která pomáhá lidem usadit se v Emirátech, od začátku války zaznamenala bezprecedentní poptávku z Ruska. Pro Finacial Times Marija Vinahradavová, šéfka ruskojazyčné sekce Virtuzone, řekla, že zaznamenává 50 žádostí za den. Před válkou to byla jedna za dva dny. „Neuvěřitelnou“ poptávku pro The Guardian potvrdil také realitní makléř Alan Pinto z Dubajské Maríny. Rusové jsou prý ochotni platit v hotovosti. Nejspíš proto, že platba převodem je z ruských bank kvůli západním sankcím složitá až nemožná.

Pokud se oligarchové do Dubaje opravdu přestěhují, stanou se členy celkem početné ruské komunity. Podle dat ruské ambasády v Abú Dhabí žije v Emirátech 100 tisíc Rusů a další milion ročně zemi navštíví. I před invazí na Ukrajinu to byla pro ruskou elitu dobrá destinace.

Přestože Spojené arabské emiráty mají všechny znaky moderní země, šestiproudové dálnice, automatické vlaky, ministerstvo pro toleranci, ústavu, prezidenta, premiéra a parlament, v něm dokonce ze zákona musí být 50 % žen, jedná se o autoritářskou kmenovou federaci. Každému ze sedmi emirátů vládne šejk, jehož moc je v podstatě neomezená. Prezident a premiér jsou teoreticky volení, v praxi je prezidentem vždy šejk Abú Dhabí a premiérem a zároveň viceprezidentem náčelník Dubaje. Ve federálním parlamentu je sice 50 % žen, samotní poslanci jsou však z poloviny jmenovaní a pro jistotu mají pouze konzultační pravomoci. Ochrana lidských práv není zrovna na hvězdné úrovni. Takže s Ruskou federací mají mnoho společného, nehrozí, že Emiráťané budou mít všetečné otázky ohledně regulérnosti ruských voleb nebo stavu Alexeje Navalného.

Další výhodou Emirátů je jejich kavalírský přístup k podezřele vydělaným penězům. Tamější regulátoři příliš nezkoumají, odkud pochází zahraniční investice. Země tak proslula jako obří pračka špinavých peněz. Mezinárodní organizace Finanční akční výbor (Financial Action Task Force) založená za účelem boje proti praní peněz na začátku letošního března zařadila Spojené arabské emiráty na svou „šedou listinu“ zemí, které nedostatečně spolupracují při boji proti finančním zločinům. To je pro ruské oligarchy další bonus.

Mít ruský pas

„Mít ruský pas nebo ruské peníze je nyní velmi toxické. Nikdo vás nechce přijmout, s výjimkou míst, jako je Dubaj,“ řekl New York Times pod podmínkou anonymity ruský byznysmen, jenž se uchýlil do Dubaje. „V Dubaji nikdo nemá problém s tím, že jste Rus,“ dodal.

To může autor potvrdit z vlastní zkušenosti. Nikde neuvidíte viset ukrajinské vlajky, lidé na ulici nemají připnuté modrožluté stužky, z plakátů nekřičí korporátní sliby pomoci Ukrajině. Jedinou drobnou výjimkou bylo Expo 2020, jež do konce března v Dubaji probíhalo.

Světové výstavy jsou relikt 19. století. V době, kdy neexistovala instantní masmédia a člověk byl rád, pokud se podíval za humna, dávalo smysl prezentovat nejnovější technologické a vědecké poznatky a představovat kulturu vzdálených končin na obřích veletrzích. Dnes však člověk může za pár tisíc cestovat kamkoli na planetě a o nejnovějším technologickém průlomu se nejspíš doví z živě streamované konference Applu nebo Googlu. Zároveň je to však v celých Emirátech asi jediné místo, kde se denně setkávali lidé ze všech táborů nové studené války (na Ukrajině pěkně horké).

Ukrajinský pavilon nepřekvapivě po zahájení invaze změnil svou expozici, začal připomínat hrůzy ruské agrese. Jako první vyjádřil solidaritu český pavilon vyvěšením ukrajinské vlajky. Chvíli nato dorazila delegace z vedení Expa s požadavkem, ať vlajku okamžitě svěsí, jelikož jde o apolitickou akci. Dostalo se jí odpovědí, že český pavilon „očekává“ ukrajinskou návštěvu, takže nic schovávat nebude. Když to prošlo Čechům, ukrajinské vlajky vyvěsilo několik dalších západních zemí.

Nejlepší inovace

Nakonec to českému pavilonu nijak neublížilo. Vynález tam prezentovaný, přístroj na získávání vody ze vzduchu S.A.W.E.R., získal cenu za „nejlepší inovaci“. Mohlo pomoci i to, že to byl jeden z mála vynálezů, jejichž uvedení uprostřed pouště dávalo smysl.

Možná v budoucnu budeme moci využít S.A.W.E.R. k vytvoření tlaku na Spojené arabské emiráty. Nezájem o osud Ukrajiny se totiž promítá i do jejich zahraniční politiky. V OSN odmítly SAE odsoudit ruskou agresi a zdržely se hlasování. Přes americký nátlak oznámily, že těžbu ropy nezvýší (tím se mělo ulevit trhům i Evropě). Washington je samozřejmě značně rozladěný. Spojené arabské emiráty považuje za klíčového spojence v regionu. Očekával tudíž proti Rusku pomoc, šejky to ale nezajímá. Ropa za vodu by však mohl být i pro ně zajímavý obchod.

Dá se očekávat, že počet Rusů v Dubaji bude dále růst. Již nyní má zhruba 3000 emirátských firem ruské vlastníky. Restaurace Caviar Kaspia v centru Dubaje se prý pyšní „největším výběrem vodky“ ve městě. Ruští oligarchové se v poušti rychle zabydlují. Koneckonců, kdyby se jim zastesklo po ruské zimě, mohou si zajít zalyžovat do Mall of Emirates, kde je největší vnitřní sjezdovka na světě.