Ruská invaze na Ukrajinu způsobila růst už tak vysokých cen energií. Kromě zemního plynu, který je jednou z nejvýznamnějších ruských vývozových surovin, je problém i s vývozem ropy. Italský premiér a bývalý prezident Evropské centrální banky Mario Draghi přišel s návrhem na utvoření ropných kartelů. O této možnosti se na půdách Evropské unie (EU) a Spojených států diskutuje již delší dobu, vytvoření kartelů by totiž mohlo vyřešit problém s cenou energií i paliv. Informuje například deník The Guardian. Kartel by mohl stanovit maximální cenu ruské ropy například na 40 dolarů za barel, dražší by neodebíral.

Italský premiér Mario Draghi na nedávném setkání s americkým prezidentem Joe Bidenem navrhl řešení ropného problému, kterému západ čelí. Spotřebitelé energie by se podle něj měli spojit do jakéhosi „kartelu“ a zvýšit tak svou vyjednávací sílu. Navrhl dvě možnosti, první je založení kartelu kupujících, který by spolupracoval při vyjednáváních o cenách, druhou je přesvědčení Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), aby se velcí spotřebitelé spojili a zvýšili tak svou vyjednávací sílu.

Navrhovaný kartel je zatím ve fázi nápadu. Ale mohl by pomoci k přesvědčení OPECu ke zvýšení produkce v případě, že by se EU rozhodla zablokovat dovoz ruské ropy. Draghiho návrh ale není jediným takovým návrhem. Německý poslanec Evropského parlamentu za Zelené Michael Bloss, tvrdí, že by EU měla vytvořit kartel spotřebitelů ropy s dalšími vyspělými zeměmi včetně USA, Japonska, Jižní Koreje a Velké Británie, které představují „obrovský podíl spotřeby ropy“ na světovém trhu. „Pokud společně řeknou, že toto je cena, kterou budeme platit, ale ne více, prodejci ji budou muset dodržovat… Tato zvláštní doba vyžaduje zvláštní opatření,“ řekl Bloss.

Vytvoření ropného kartelu mezi EU a USA, případně ještě dalšími zeměmi, by mohlo snížit světové ceny paliv a bylo by účinnějším krokem, než sankce EU vůči Rusku.

Samotná EU se v současné době zaměřuje spíše na vytvoření kartelu pro odběr plynu. Zatím ale není jasné, jestli se k němu připojí všech 27 členských států. EU navíc ještě musí schválit zákon, který jí umožní nakupovat energii společně, čímž bude muset obejít i jeden z důvodů existence EU, a sice rozbití kartelů.

Před válkou pocházelo 40 procent veškerého plynu a 25 procent veškeré ropy v EU z Ruska. Cena plynu dováženého z Ruska byla před invazí na Ukrajinu 20 eur (zhruba 493 korun) za megawatthodinu, za tři měsíce ale vyskočila na 120 eur (zhruba 2960 korun).

Cenový strop na ruskou ropu by se mohl zavést na 30 nebo 40 dolarů za barel. Tento krok by mohl být účinnější než zákaz ze strany EU a mohl by pomoci snížit světové ceny paliv. Podle tohoto návrhu by Spojené státy mohly uvalit sekundární sankce na každého, kdo by nakupoval ruskou ropu za cenu vyšší, než je strop, uvedl Gurjev a Edward Fishman, profesor mezinárodních věd na Kolumbijské univerzitě.