Nominace ekonomky Hany Lipovské do Rady České televize Českou biskupskou konferencí budí vášně jak mezi politiky, tak v katolické církvi. Kritici, včetně 19 senátorů, připomínají její výroky, že nechápe existenci veřejnoprávních médií. Sama Lipovská však nechce svoji kandidaturu příliš komentovat. V radě by ale dle svých slov jako ekonomka dohlížela především na hospodářskou situaci České televize, aby mohla vyváženě a nezávisle plnit svůj účel.

Ve sněmovně však bude hledat podporu obtížně. Hlasy nedostane například od lidovců. „Nepodpoříme ji,“ sdělil pro Echo24 předseda poslaneckého klubu lidovců Jan Bartošek. Podporu vyloučilo také hnutí STAN. „Osoba, která dle svých slov nechápe, proč by média veřejné služby měla existovat, do Rady ČT prostě nepatří. Vůbec nechápu, proč tam ona sama chce. A rozhodně ji nepodpoříme,“ řekl pro Echo24 Petr Gazdík, zástupce STAN ve volebním výboru. „Pokládám za vyloučené, aby se součástí dohody demokratických stran stala paní Lipovská,“ uvedl pro Echo24 předseda klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

Hnutí ANO a Komunisté zatím neví, zda kandidátku podpoří. „Počkáme, až proběhnou veřejná slyšení a pak se poradíme o podpoře či nepodpoře jednotlivých kandidátů,“ uvedl pro Echo24 šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. „Rozhodneme po veřejných slyšeních v úterý příští týden,“ řekl pro Echo24 předseda KSČM Vojtěch Filip.

Sama Lipovská se nechce příliš ke své nominaci vyjadřovat, což potvrdila také serveru Echo24. Své mlčení se rozhodla prolomit pouze jedním rozhovorem pro server Církev.cz, jak také uvedla na Facebooku: „Na chvíli prolamuji své ‚Silentio‘, které bude trvat až do rozhodnutí volebního výboru PS PČR ve věci Rady ČT, a na všechny vyřčené i nevyřčené otázky si dovoluji odpovědět jediným rozhovorem.“

Uvedla například své důvody, proč nominaci do Rady ČT přijala. „Od poloviny loňského roku mě nezávisle na sobě vybízelo ke kandidatuře do Rady ČT několik lidí, kteří se veřejnoprávními médii dlouhodobě zabývají, a jejichž odbornosti si cením. A tak jsem stále více vnímala, že Rada České televize kromě mediálních odborníků potřebuje ekonomy, a to pokud možno ekonomy s velmi různorodým odborným zázemím.“

Navíc zmínila, že pokud by byla poslanci zvolena, byla by vázána zákonem. „Postup členů Rady České televize striktně stanovuje zákon o České televizi. Za hlavní úkol bych považovala – zejména v součinnosti s dozorčí komisí a na základě veškerých dostupných materiálů včetně interních auditů – detailně analyzovat hospodářskou situaci a dbát na to, aby hospodaření České televize minimálně vyrovnané, ne-li přebytkové, a maximálně efektivní. Jsem přesvědčena, že ekonomická stabilizace je nutnou podmínkou pro to, aby Česká televize mohla plnit objektivně, vyváženě a nezávisle svůj hlavní účel.“

Existence veřejnoprávních médií?

Lipovská se vyjádřila také k nejvíce kritizovanému výroku, který pronesla v rozhovoru pro Deník N, kde řekla: „Nerozumím smyslu existence veřejnoprávních médií. Neznám jediný pořad České televize, který by nemohla vysílat komerční stanice.“

Podle ní je však problém složitější. „Dovolím si rozlišit dvě roviny tohoto problému. První je striktně ekonomická, rozlišující různé typy vlastnictví. Druhým je pak realita konkrétní země v konkrétním čase, kdy je v České republice existence veřejnoprávních médií jasně definována zákonem. Z pohledu teoretické ekonomie, který jsem ve zmíněném rozhovoru zmínila, vychází z definice tzv. veřejných statků, které má stát poskytovat zjednodušeně řečeno jen tehdy, pokud je nedokáže efektivně poskytovat soukromý sektor,“ řekla pro server Církev.cz.

„Z tohoto hlediska například školství, zdravotnictví, doprava nebo právě televizní vysílání nejsou veřejnými statky. Na druhou stranu, televizní vysílání jako vysílání veřejné služby je statek tzv. veřejně poskytovaný, který existuje na základě suverénního rozhodnutí zákonodárců země. Ekonomové tak mohou diskutovat o tom, která forma provozování televize je z hlediska hospodárnosti nejefektivnější, ale zároveň musejí respektovat platnou legislativu,“ vysvětlila.

„Osobně proto nepovažuji za zásadní a už vůbec ne svobodu ohrožující diskusi o samotné formě vlastnictví média veřejné služby. Podstatné pro mě totiž je důsledné dodržování principu veřejné služby v oblasti televizního vysílání v zemi, která má veřejnoprávnost určenou zákonem. Veřejnou službou je podle zákona ‚naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu‘, a to při dodržování zásad objektivity a vyváženosti. Tato role veřejné služby je pak pro mě nezpochybnitelná, nenapadnutelná, je součástí našeho právního státu, je a má být jedním z garantů svobody a demokracie země,“ dodala.