Rusko bude dál pokračovat ve své ofenzivě na ukrajinském Donbasu nehledě na pokusy Kyjeva o protiútok, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin, který je v uzbeckém Samarkandu na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO). Před novináři ruský prezident také uvedl, že plán „speciální vojenské operace“, jak Moskva svou invazi označuje, zůstává stejný a nemění se.

„Plán speciální vojenské operace úpravám nepodléhá,“ řekl Putin. Kyjevu pohrozil, že by ruské síly mohly na Ukrajině přistoupit k ještě větším útokům než doposud.

„Ruské ozbrojené síly podnikly na Ukrajině několik citelných úderů. Řekněme, že to byly výstražné údery. Pokud se bude situace dál vyvíjet podobně, naše reakce bude vážnější,“ řekl. Doplnil, že na Ukrajině nebojuje celá ruská armáda, ale jen vojáci na základě smluvního vztahu. V ruských ozbrojených silách slouží také vojáci základní služby.

Ukrajinu Putin obvinil, že se na ruském území pokouší o „teroristické útoky“, a to i v okolí jaderných elektráren. Rusko je přitom samo už dlouhou dobu terčem mezinárodní kritiky poté, co jeho síly obsadily ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu. Kyjev a Moskva se vzájemně obviňují z pokračujících útoků na ni, Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) zatím marně žádá zřízení demilitarizované zóny v okolí rozlehlého zařízení.

Moskva dlouhodobě vysvětluje invazi na Ukrajinu jako svou vynucenou reakci na nebezpečí, které pro Rusko údajně představovala „Západem ovládaná“ Ukrajina, a viní Kyjev z několikaletého útlaku ruskojazyčných obyvatel Donbasu. Putin sám v únoru, když útok začínal, hovořil o potřebě „demilitarizace“ a „denacifikace“ sousední země.

Ruská válka na Ukrajině si vyžádala tisíce mrtvých a zdecimovala ukrajinská města, podle pozorovatelů se ale přesto ruským silám nepodařilo dosáhnout stanovených cílů. Z Ukrajiny však dál denně přicházejí zprávy o ruských útocích na civilní infrastrukturu či rezidenční oblasti.

Ukrajinská strana v posledních týdnech přešla do protiofenzivy na jihu a severovýchodě Ukrajiny, kde donutila ruské síly k ústupu. Moskva zatím v souvislosti s ukrajinským postupem slova jako protiofenziva či protiútok nepoužívala, osvobození Charkovské oblasti Ukrajinou a stažení svých vojáků vysvětluje jako přeskupení sil.

Energetická krize

Rusko nemá nic společného s energetickou krizí v Evropě, prohlásil dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Uvedl rovněž, že tato krize vznikla ještě před začátkem ruské „speciální operace“, jak Moskva označuje svou válku proti Ukrajině, a že k ní přispěla evropská ekologická politika. Putin dodal, že pokud členské země Evropské unie chtějí více plynu, měly by požádat Ukrajinu o otevření plynovodů a zrušit sankce, které brání zahájení provozu nového plynovodu Nord Stream 2.