„Nikdo nikdy doopravdy neodejde“ je věta v traileru k poslednímu dílu Hvězdných válek, která naštvala fanoušky i kritiky. Naznačuje totiž, že tvůrci odmítají posunout příběh dál a pouze recyklují staré postavy a dějové linky. Stejný pocit má člověk při sledování amerického vyšetřování ruského ovlivňování prezidentských voleb v roce 2016. Když 24. března americký generální prokurátor William Barr poslal Kongresu čtyřstránkové shrnutí závěrů vyšetřování vedeného Robertem Muellerem, ve kterém informoval, že Mueller prezidenta Donalda Trumpa očistil ze všech podezření, zatvrzelé konspirační teoretiky to nepřesvědčilo. Doufali, že publikování celé Muellerovy zprávy vyjeví okolnosti, které mohl Barr zamlčet. Celá zpráva – s cenzurovanými pasážemi – byla publikována minulý čtvrtek. Potvrzuje, co již všichni věděli: Trump se dopouštěl pochybného a velmi nemorálního jednání, nikdy však nelegálního. Ti, kdo čekali, že mediální a politický cirkus ohledně Muellerova vyšetřování konečně utichne, se hluboce zmýlili, spíše nabral na dalších obrátkách.

Kámen úrazu je, že Mueller vyšetřoval podezření ze dvou zločinů. První je spolupráce Trumpova týmu s ruskou vládou, tu Mueller naprosto vyloučil. Zároveň však prokázal, že Rusko se pomocí takzvané Internetové výzkumné agentury (Internet Research Agency) snažilo znemožnit vítězství Hillary Clintonové. To dává pár zbývajícím pravověrným možnost hledat naznačení spolupráce mezi řádky, jenže nic takového tam prostě není.

Druhým zločinem, který Mueller prověřoval, je maření spravedlnosti ze strany prezidenta. Zde je jeho nález pro Trumpa mnohem problematičtější. Muellerova zpráva identifikuje deset momentů, kdy se Trump mohl pokusit o zasahování do vyšetřování a tím ho mařit. Vyšetřovatelé však došli k závěru, že nemohou s jistotou určit, zda šlo o maření spravedlnosti, zároveň to však nemohou zcela vyloučit. Takovými případy byly například situace, kdy Trump požadoval po svých podřízených, aby Muellera buď propustili, nebo aspoň omezili jeho pravomoci. Problém pro vyšetřovatele je, že podřízení prezidenta Trumpa jeho rozkazy buď ignorovali, nebo ho přesvědčili, že nejsou rozumné. K obstrukci tudíž nikdy nedošlo. Druhým problémem pro dokázání maření vyšetřování je, že zákon požaduje také prokázání „kriminálního úmyslu“. Zde posloužila Trumpovi jeho prudká a nepředvídatelná povaha. K žádostem, aby bylo Muellerovo vyšetřování ukončeno, docházelo za výbuchů hněvu, ale když se prezident uklidnil, zpravidla na svých předchozích rozkazech již netrval. Není tedy vůbec jisté, zda Trump hrozby, že zarazí své vlastní vyšetřování, vůbec myslel vážně. To se projevuje i v praktické politice. Trump sice před několika měsíci ohlásil stažení vojáků ze Sýrie, nicméně nyní je jasné, že Američané tam prozatím zůstávají. Mueller v podstatě ve zprávě přiznává, že neví, jak posoudit, zda prezident své hrozby myslel doopravdy.

Ani tak ale zpráva nevykresluje Trumpa a jeho administrativu v dobrém světle. Vypadají jako banda prolhaných chaotiků. Například mluvčí Bílého domu Sarah Sandersová Muellerovi přiznala, že otevřeně lhala tisku. Sám prezident vychází ve zprávě, která má překvapivě dobré literární kvality, jako nevyrovnaný lhář, který není zdaleka připraven na svou funkci. To ale také není nic, co by se dosud nevědělo.

Pokud Demokratická strana bude chtít zahájit impeachment prezidenta, má k tomu teoretickou záminku. Sám Mueller přiznává, že posouzení maření spravedlnosti by na základě předložených faktů mělo být na Kongresu. Problémem pro demokraty je, že celá Amerika má vyšetřování Trumpa až po krk – a čím dál pokračuje, tím spíš se postaví na jeho stranu. Navíc nemají šanci prezidenta odstranit, neboť Senát ovládají republikáni. Celý humbuk by tak jen nahnal na Trumpovu stranu nové sympatizanty. Nejvýš postavená zvolená demokratka, předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová, dala jasně najevo, že si myslí, že impeachment by byl omyl, že je čas soustředit se na politickou agendu a že o Trumpovi mají rozhodnout voliči v roce 2020. Otázka je, zda jí to dovolí radikální křídlo strany, které žádá Trumpovu hlavu. Muellerova zpráva nakonec může pomoci Donaldu Trumpovi.