Zítra (tedy dnes) premiér řekne něco důležitého, oznámil v neděli. Co to bude, zatím nevíme, nicméně se to bude týkat covidu, přičemž trendem je zavádět další restrikce. Roman Prymula včera na CNN Prima News uvažoval dokonce už o zavření všech středních škol a druhého stupně základních škol, zatím tedy v Praze. Podle situace by k tomu mohlo dojít někdy v začínajícím týdnu, patrně na jeho konci.

Je to rychlý vývoj, ještě v pátek profesor Prymula v Salonu Echa (vyjde ve středu, na papíře ve čtvrtek) mluvil „o případném – a teď zdůrazňuji to slovo: případném – uzavření škol v těch nejkritičtějších lokalitách, což v tuto chvíli je Praha“. Za dva dny je z případného uzavření avízo, že se bude zavírat během pár dní.

Rušit výuku ve školách, byť v rámci kraje (hlavní město můžeme považovat za kraj), je tak vážný zásah, něco, co se tak vážně podepíše na vzdělání celé jedné české generace, že by se o tom nemělo ani uvažovat, dokud situace není skutečně dramatická. A to není, velké nemocnice hlásí dostatečnou kapacitu, i kdyby pacientů ve vážném stavu vinou covidu několikanásobně přibylo. Zásadní výhrady přicházejí od hygieniků. Hlavní republiková hygienička Jarmila Rážová zavírání škol, tak jak ho avizuje Prymula, včera odmítla – jako krajní řešení, s jakým je třeba šetřit. 

Jsme uprostřed druhé vlny, těžko říci, zda epidemie, ale rozhodně společenské hysterie a strašení lidí. Vzdorují tomu různí lékaři a vědci, nově i celebrity z pop-music (vystoupení Janka Ledeckého nebo Báry Basikové), nevzdoruje tomu téměř vůbec politická opozice. Dvě nejsilnější opoziční strany z průzkumů křižují premiéra Babiše nikoliv za to, že vůbec připustí zavírání tříd či škol, ale za to, že prý dovolil této infekci se šířit. Nejvýše postavený pirát, což není předseda strany Ivan Bartoš, ale pražský primátor Zdeněk Hřib, chtěl kromě vysokých škol na území hlavního města zavírat i střední školy. Pirátská strana, jejíž název a image některých představitelů by snad evokovaly odvahu, troufalost, svobodomyslnost, celou dobu propaguje testování, testování, testování, z něhož pak vznikají bombastická, nicneříkající čísla do televize a strach, strach, strach. I Hřiba musely v tažení proti středním školám zastavit „nudné“ paní hygieničky.

Občanští demokraté, druhá nejsilnější opoziční strana v průzkumech, také nevědí, čí jsou. V Praze sice správně kritizují zrušení prezenční výuky na vysokých školách, to je ale dané spíš tím, že důležití členové pražské organizace jako Alexandra Udženija patří mezi tzv. otvírače, má to málo společného s linií celorepublikového vedení. Předseda Petr Fiala včera správně plédoval za to, aby se ve školách učilo co nejdéle, to ho ale jen vyděsil jeden konkrétní plod obav, které předtím sám živil, když vládu vinil z podceňování ach tak dramatické situace. 

Přitom nálada ve společnosti je významně jiná než na jaře, kdy lidé přijali karanténu celkem bez reptání, plni obav z neznámého viru. Řada lidí žije své životy naprosto beze strachu, aktuálně si užívá babího léta. V průzkumu pro Český rozhlas minulý týden vyšlo dokonce najevo, že švédskou cestou, což je trochu nepřesná zkratka pro strategii nechat virus prostoupit společností a přirozenou cestou ji imunizovat, chce jít téměř třetina společnosti. I mnoho z těch, kdo jsou schopni nějaká omezení přijmout, začíná být alergických na mediální masáž a strašení, na roušky při výuce, o zavírání škol ani nemluvě. Proč větší opoziční strany nechávají rostoucí naštvanost svobodomyslné části národa ležet na ulici, je záhadou této politické sezony.