Na české politické scéně se rodí spor o význam a hodnocení víceletých gymnázií. Zatímco ministerstvo školství už několik let avizuje, že s nimi není spokojeno, opozice jejich význam i existenci hájí. Nad budoucností osmi a šestiletých gymplů tak visí otazník. Víceletá gymnázia v Česku byla obnovena po roce 1989.

Ministerstvo školství se netají s tím, že je víceletých gymnázií podle něj příliš mnoho, negativně ovlivňují kvalitu druhého stupně základních škol, a proto nechce navyšovat jejich kapacity. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) dokonce považuje víceletá gymnázia za elitní školy pro děti z vyššího socioekonomického prostředí.

„Víceletá gymnázia neplní úlohu, kterou měla původně mít, tedy vzdělávat úzkou skupinu těch nejnadanějších žáků. Namísto toho se stávají elitními školami pro děti z vyššího socioekonomického prostředí,“ uvedl pro Echo24 Robert Plaga.

Mluvit o rušení víceletých gymnázií zatím Plaga nechce, ministerstvo se ale hlásí k tomu, že chce omezení jejich nárůstu. „Hovořit o rušení víceletých gymnázií je však v tuto chvíli předčasné. Nejprve chceme zlepšit kvalitu výuky na druhém stupni a následně pak vést debatu o redefinici postavení víceletých gymnázií,“ dodal Plaga.

Víceletá gymnázia naopak hájí exministr školství a dnes předseda opoziční ODS Petr Fiala, podle kterého patří do českého systému vzdělávání a je pro jejich zachování. „Umožňují pracovat s talentovanými dětmi, což je jinak jedno ze slabých míst našeho školství. Minimálně v tomto mají své důležité místo,“ uvedl pro Echo24.

„Statistiky o sociálně ekonomických charakteristikách dětí nemám k dispozici a nepokládám je ani za podstatné. Spíše se bavme o tom, zda v některých regionech a místech nevybírají příliš rozsáhlou skupinu dětí ze základních škol, tedy i nad rámec těch nejtalentovanějších,“ dodal Fiala.

Ministerstvo se bojí o kvalitu základek

Kritiku víceletých gymnázií ministerstvo školství opírá o kvalitu druhého stupně základních škol. Právě odchody dětí na osmi a šestiletá gymnázia podle resortu druhý stupeň negativně ovlivňuje. V dokumentu s názvem Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy ČR 2019–2023 se také píše také o tom, že víceletých gymnázií je podle ministerstva příliš mnoho, ale ze strany rodičů je o ně stále zájem.

Přesvědčení, že právě odchody dětí na víceletá gymnázia kvalitu druhých stupňů základních škol snižují, má ve svém programovém prohlášení i vláda ANO a ČSSD s podporou KSČM.

„Zasadíme se o maximální rozvoj potenciálu každého dítěte. Ten je dnes omezován především vysokou selektivností českého školství, kdy jsou žáci příliš brzy rozdělováni do různých vzdělávacích proudů, zpravidla na základě rodinného zázemí,“ píše se v programovém prohlášení vlády.

Za posledních deset let se přitom počet osmiletých gymnázií příliš neproměnil. Z čísel ministerstva školství a Českého statistického úřadu vyplývá, že zatímco ve školním roce 2018/2019 jich bylo 271, o deset let dříve byl jejich počet téměř stejný, 278.

Ani pohled na čísla dětí, odcházejících na osmileté gymnázium, nevypadá dramaticky. Ve školním roce 2018/2019 studovalo v šesté třídě základních škol 101 714 žáků. Do primy, tedy gymnaziální alternativy šesté třídy, nastoupilo ve stejném období 9 250 žáků.

Opozice víceletá gymnázia brání

Osmileté i šestileté gymply hájí jak ODS tak SPD, Piráti či TOP 09. „V našem programu s rušením víceletých gymnázií nepočítáme. Považujeme je za klíčové v rámci všech stupňů vzdělávání řešit zejména kvalitu,“ uvedla pro Echo24 už dříve předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Víceletá gymnázia hájí i Piráti. „Piráti poukazují na to, že je třeba prioritně řešit posilování kvality výuky a motivaci žáků základních škol k dalšímu vzdělávání, případné rušení víceletých gymnázií do budoucna samo o sobě nic nevyřeší,“ uvedl už dříve pirátský poslanec Lukáš Bartoň.