Vláda ve středu večer znovu přerušila jednání o kurzarbeitu. Novinářům to sdělil vládní tiskový odbor. V návrhu zůstávají sporné body. Jednání budou dál pokračovat. Kurzarbeit představuje zkrácenou pracovní dobu při ekonomických či jiných potížích. Firma platí zaměstnancům za odpracované hodiny, stát jim pak poskytuje část mzdy za neodpracovaný čas.

Kurzarbeit upravuje novela o zaměstnanosti, kabinet o ní debatoval už na čtyřech svých zasedáních. Jednání skončilo bez výsledku i ve středu, přestože ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před polednem oznámila, že koaliční strany našly shodu a vláda večer návrh schválí. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) pak řekla, že je dohoda rámcová.

Členové vlády začali jednat v 19:00. Krátce poté jednání přerušili a pokračovali pak po 20:00. Po hodině debatu přerušili.

Spor se dřív vedl o výši náhrady od státu za neodpracovaný čas, o vzdělávání pracovníků, o odvody firem či o to, jak se bude kurzarbeit spouštět. Maláčová ve středu v poledne sdělila, že podle dohody by zaměstnanci měli dostávat 70 procent čistého, maximálně ale do výše průměrné mzdy. Podpora by se vyplácela až rok. Firma by mohla lidi nechat doma až čtyři dny v týdnu. Měla by snížené odvody.

V jakém bodě zůstává rozpor, není jasné. Jednání by měla pokračovat. Podle neoficiálních informací by se zástupci koalice měli znovu sejít s komunisty, kteří Babišův kabinet podporují. S nimi jednali už v úterý.

Podle plánu by se měl dlouhodobý kurzarbeit zavést od listopadu. Navázal by tak na dočasný program Antivirus s příspěvky na mzdy pro firmy, na které dopadla nařízená omezení a koronavirová krize. Tato podpora by měla skončit na konci října. Schillerová tento týden nevyloučila, že by se Antivirus mohl ještě prodloužit. Prodloužení do konce roku navrhovali i odboráři či zaměstnavatelé. S parametry kurzarbeitu, na nichž měly koaliční strany dohodu, spokojeni nebyli. Uvedli, že se budou snažit o to, aby se ve Sněmovně při projednávání nastavení upravilo.

Aby novela začala platit, musí ji ještě schválit Parlament a podepsat prezident. Vláda by pak měla připravit podle návrhu také nařízení, kterým kurzarbeit spustí a v němž nastaví jeho přesné podmínky. Zbývá na to necelých sedm týdnů.

Zatím není jasné, kolik by kurzarbeit mohl stát. Ministerstvo práce už dřív uvedlo, že pokud by mělo zkrácenou práci 150 000 zaměstnanců, měsíčně by to vyšlo maximálně na 2,1 miliardy. Kdyby na kurzarbeitu bylo 15 000 zaměstnanců, výdaje by činily nejvýš 210 milionů měsíčně. Autoři ale vycházeli z vyšších náhrad. Výdaje programu Antivirus podle ministerstva dosahují měsíčně v průměru čtyři miliardy korun. Částka postupně klesá s obnovováním chodu firem. V červenci činila miliardu. Rozdělilo si ji 7533 podniků na mzdy 178 000 zaměstnanců.