Poraženecká tvrzení o tom, že se ruská ekonomika po zavedení sankcí postupně zotavuje a odrazila se ode dna, v posledních měsících zaznívají ze Západu, ale ve skutečnosti jsou lichá. Alespoň to tvrdí, studie odborníků z americké Yaleovy univerzity. Podle nich jsou naopak západní sankce a také odchod stovek společností z ruského trhu pro tamní ekonomiku zcela ochromující a devastující. Kreml nebude podle studie mít jinou možnost, než sáhnout k dramatickým a především drastickým ekonomickým opatřením, aby alespoň částečně zahladil ohromný propad své produkce.

„Že by byla ruská ekonomika takto odolná nebo dokonce v současné době prosperovala, to je prostě nepravda. Jde o odraz všeobecně rozšířeného, ale věcně nesprávného chápání toho, jak se ruská ekonomika skutečně drží nad vodou po odchodu více než 1000 světových společností a mezinárodních sankcí,“ říkají autoři studie na úvod. Podle nich jde o nedorozumění z velké části způsobené propagandou. Kreml vybírá ekonomické informace, které budou zveřejněny, selektivně vyřazuje nepříznivé ukazatele a zveřejňuje pouze ty, které jsou příznivější.

Nyní například Moskva oznámila, že ruská ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí v meziročním srovnání o čtyři procenta. Největší pokles očekává ministerstvo ve třetím čtvrtletí letošního roku. V nadcházejícím čtvrtletí by pak ekonomika měla začít pomalu oživovat. Podle odborníků z Yale však úpadek musí být mnohem vyšší.

Tým odborníků využil k analýze řadu nástrojů a dat, včetně vysokofrekvenčních spotřebitelských údajů, zpráv od mezinárodních obchodních partnerů Ruska, komplexních údajů o přepravě, ale i mnoho dalších ukazatelů, které lze nahromadit z pozice výzkumníků bez přístupu ke skutečným datům od ruských expertů a statistiků.

„Z naší analýzy jasně vyplývá, že ústup obchodníků a (západní) sankce katastrofálně ochromují ruskou ekonomiku. Zabýváme se celou řadou běžných, ale mylných představ o tom, jak ruská ekonomika nyní funguje,“ uvádí autoři.

Nová pozice Ruska jako slabého hráče na trzích

Strategická pozice Ruska jako vývozce komodit se podle autorů nenávratně zhoršila, protože nyní jedná Kreml z pozice slabého vývozce, který ztratil své někdejší hlavní trhy a čelí velkým výzvám při realizaci „obratu k Asii“.

Import se v Rusku podle studie do značné míry zhroutil a země čelí vážným problémům při zajišťování klíčových produktů, dílů a technologií od váhavých obchodních partnerů, což vede k rozsáhlému nedostatku dodávek v domácí ekonomice.

„Navzdory Putinovým představám o soběstačnosti a nahrazování dovozu se ruská domácí výroba zcela zastavila a nemá kapacitu nahradit ztracené podniky, výrobky a talenty; vyčerpání ruské domácí inovační a výrobní základny vedlo k prudkému růstu cen a znepokojení spotřebitelů,“ uvádí autoři ve studii publikované 20. července.

V důsledku odchodu řady velkých společnosti z ruského trhu ztratilo Rusko podniky představující cca 40 % jeho HDP, což zvrátilo téměř všechny zahraniční investice za tři desetiletí a podpořilo bezprecedentní současný odliv kapitálu i nadějných talentů.

„Putin se uchyluje ke zjevně neudržitelným, dramatickým fiskálním a měnovým zásahům, aby tyto strukturální ekonomické nedostatky zahladil, což poprvé po letech přivedlo jeho státní rozpočet do deficitu a vyčerpalo jeho devizové rezervy i při vysokých cenách energií – a kremelské finance jsou v mnohem, mnohem horším stavu, než se běžně traduje,“ dodávají autoři.

Ruský domácí trh je v tomto roce navzdory přísným kapitálovým kontrolám nejhůře fungujícím trhem na celém světě. „Navíc je Rusko podstatně odříznuto od mezinárodních finančních trhů, což omezuje jeho schopnost využívat kapitálové zdroje potřebné pro revitalizaci ochromené ekonomiky,“ uvádí autoři.

Vývoj ruské ekonomiky

Evropská banka pro obnovu a rozvoj v květnu odhadla, že ruská ekonomika letos klesne o deset procent. Příští rok ji podle EBRD čeká stagnace. Mezinárodní měnový fond (MMF) tento týden uvedl, že navzdory škodlivým sankcím se zdá, že ruská ekonomika zvládá situaci lépe, než se očekávalo, díky vysokým cenám energií. Hlavní ekonom MMF Pierre-Olivier Gournchas dodal, že důležitým důvodem, proč pokles nebude tak silný, jak se očekávalo, bylo to, že ruská centrální banka a ruští politici dokázali odvrátit bankovní paniku nebo finanční kolaps po zavedení prvních sankcí. Navíc rostoucí ceny energií poskytují ruské ekonomice obrovské příjmy.

Při pohledu do budoucna není podle studie pro Rusko cesty ven z „ekonomického zapomnění“, alespoň tedy dokud budou spojenecké země jednotně udržovat a zvyšovat sankční tlak na Rusko. Poraženecké titulky médií, které tvrdí, že se ruská ekonomika odrazila ode dna, jednoduše neodpovídají skutečnosti, podtrhuje studie. „Fakta jsou taková, že podle jakýchkoli měřítek a na jakékoli úrovni je na tom nyní ruská ekonomika špatně a pro Západ nenastal čas šlapat na brzdu,“ dodávají autoři.

Naposledy ve středu oznámila skupina velkých světových ekonomik G7, že chce do 5. prosince zavést cenový strop na ruskou ropu. Agentuře Reuters to řekl vysoký představitel G7, který si nepřál být jmenován. Dodal, že G7 se tak chce časově sladit s kroky Evropské unie. Ta se už dříve dohodla, že od 5. prosince přestane dovážet ruskou ropu a o dva měsíce později i ropné produkty. Z embarga bude dočasně vyňata přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje Českou republiku, Slovensko a Maďarsko.

Před týdnem se státy EU shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku. Evropský blok zakázal dovoz ruského zlata a dále omezil vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšířil také postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam přibylo i na pět desítek ruských občanů a několik firem. Podle prohlášení místopředsedy Evropské komise (EK) Maroše Šefčoviče z 15. července EK a členské státy EU zatím neřešily další sankční balík, ale dotažení některých detailů z předcházejících balíků s cílem zabránit neplnění sankcí. Zároveň chce EU dostat sankce do souladu se závěry skupiny vyspělých zemí G7.