Ministerstvo práce hledá experty, kteří by mu zhruba do roka připravili návrh systému financování sociálních služeb. Propočítat mají hlavně možnosti zavedení nových odvodů na dlouhodobou péči, které by se podobaly zdravotnímu pojištění. Jedna z variant by měla obsahovat plné hrazení potřebné péče o seniory právě z tohoto nového pojistného. Vyplývá to ze smlouvy, kterou chce resort s odborníky podepsat. Výdaje na sociální služby a příspěvky na péči každoročně rostou. Potřeba pomoci a opatrování se stárnutím společnosti bude dál narůstat.

Doporučení, propočty budoucích výdajů a obrysy případných legislativních změn má obsahovat analýza, která má srovnat český model financování sociálních služeb s německým povinným pojištěním na péči. Autory ministerstvo hledá v soutěži, kterou zatím neuzavřelo. Výsledky chce mít do devíti měsíců od podpisu smlouvy, o měsíc později je pak plánuje představit v jednotlivých krajích na debatách.

Na konci loňska žilo v Česku podle statistického úřadu 447 500 lidí nad 80 let. Na konci roku 2025 by jich mohlo být téměř 564 000 a v roce 2030 skoro 737 000. Podle odborníků na sociální problematiku jsou už nyní kapacity služeb pro seniory nedostatečné a současné financování na rozvoj nestačí. Stát vyplácí poskytovatelům péče dotace a potřebným příspěvky na péči. Celková suma přesahuje ročně 50 miliard korun. Postupně roste.

V Německu se povinné pojištění na péči zavedlo od roku 1995 jako součást sociálního pojištění. Odvádí se 3,05 procenta z příjmu. Zaměstnanec i zaměstnavatel hradí ve všech německých zemích kromě jedné po 1,525 procenta. Z pojištění se pak vyplácí příspěvky na opatrování v pěti stupních.

Analýza, kterou chce české ministerstvo práce platit z evropských peněz na přípravu na stárnutí z programu Zaměstnanost, má zmapovat financování v Německu a Česku. Resort chce znát silné a slabé stránky obou modelů v zajištění dlouhodobé péče. Získat chce právní rozbor, prognózu vývoje nákladů, hodnocení efektivnosti a udržitelnosti i srovnání nároků na získání příspěvku. Autoři mají popsat také politická rizika. Výsledkem má být podle smlouvy ucelený návrh systémové změny financování péče o seniory podle „ekonomické situace státu“. Jednou z variant má být hrazení „v plné výši nákladů z povinných odvodů“. Další možností má být kombinace odvodů, dotací a soukromých zdrojů. Třetí verze počítá s částí úhrady z dobrovolného spoření na péči a částí z rozpočtů.

Podle některých expertů a politiků je kvůli stárnutí systém péče reformovat. Podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb se za poslední dvě volební období s přípravou na budoucnost nepokročilo. Asociace navrhuje po volbách provést změny financování, nastavit pravidla dlouhodobé péče, přehodnotit příspěvek na péči, upravit úhrady od klientů, ale také zahájit debatu o pojištění na péči. Ekonomové před zvedáním odvodů varují, poukazují na vysoké zatížení práce v Česku.