Nákup nových radarů z Izraele se ministryni obrany Karle Šlechtové zkomplikoval. Podle bezpečnostního výboru NATO je nepřípustné, aby se do aliančního systému zapojil jiný, který nepochází z členské země NATO. „Ještě minulou středu jsme byli na výboru přesvědčováni, že je vše v pořádku,“ řekla předsedkyně sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová. Karlu Šlechtovou se na úterní schůzi pozval i předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jiří Rakušan.

Nákup nových radarů z Izraele se na ministerstvu obrany řeší už tři roky. Celou transakci za 3,5 miliardy korun zkomplikovalo rozhodnutí bezpečnostního výboru NATO. „Zde byl zástupce české strany informován, že podle výboru není přípustné, aby do systému NATO byl zapojen systém, který nepochází z členské země NATO. A to kvůli případným bezpečnostním rizikům, která s sebou nesou necertifikované softwarové systémy,“ uvedlo ministerstvo obrany.

Konkrétnější informace redakci nesdělili ani zástupci Stálé delegace České republiky při NATO. „Nemáme k tomu bližší informace. V této věci bude lepší se obrátit na ministerstvo obrany,“ řekl pro Echo24 mluvčí Petr Švepeš. Ministryně Karla Šlechtová se k negativnímu stanovisku vyjádřila už dříve. „Problémy jsou od toho, aby se řešily,“ řekla Karla Šlechtová. „Jsem ráda, že díky aktivitě zástupců České republiky se problém implementace vnějších systémů včetně radarů do systémů NATO začal konečně systémově řešit. Osobně dohlédnu na to, aby se tématu věnovala náležitá pozornost na všech úrovních evropských koordinačních systémů,“ dodala Karla Šlechtová.

Vyjádření bezpečnostního výboru se týká osmi radarových kompletů systému MADR od izraelské společnosti ELTA Systems Ltd. S integrace radarů do obrany vzdušného prostoru se počítalo do roku 2020. Na posledním zasedání Bezpečnostní rady státu se pak ministr Andrej Babiš domluvil s ministryní obrany Karlou Šlechtovou, jaký použijí postup k nákupu radarů. Šlechtová totiž už dříve prohlásila, že ministerská inspekce zjistila u některých neukončených tendrů závažná pochybení.

Právě kvůli výroku Šlechtové si ministryni pozve předseda komise pro kontrolu Vojenského zpravodajství Jiří Rakušan. „Bod na programu jsem navrhl já a ten důvod byl velmi jednoduchý. Paní ministryně v jednom z rozhovorů řekla, že vycházela z alarmující zprávy Vojenského zpravodajství o zakázce na radary. Pokud jsme komise, která má dohlížet nad Vojenským zpravodajstvím, tak bychom měli verifikovat tento výrok. Zda je to její interpretace, že je to alarmující, nebo zda je tu nějaká záležitost, která by měla vyvolávat pochybnosti,“ řekl pro Echo24 Jiří Rakušan. Předseda komise dodal, že pozvání přijal šéf Vojenského zpravodajství generál Jan Beroun.

Předsedkyně výboru pro obranu Jana Černochová kritizuje celý proces nákupu. „Měla jsem k procesu této akvizice v posledních letech celou řadu výhrad především kvůli zmatečnosti vyjednávání s jednotlivými vládami. Bohužel mi vývoj dal za pravdu. Vezměte si jen, že peníze na nové radiolokátory se měly čerpat již v rozpočtu roku 2015. Nakonec se ministerstvo ještě za ministra Stropnického dopachtilo k výsledku až na konci roku 2016, kdy oznámilo vítěze výběru, izraelskou vládu. Od té doby ovšem pachtění pokračuje, což je zcela matoucí pro naše spojence a partnery,“ řekla pro Echo24 Jana Černochová.

„Informace o tom, že radar připojit nelze mně velice překvapily, protože ještě minulou středu jsme byli na výboru pro obranu přesvědčováni, že je vše v pořádku. Bohužel nás o posledním vývoji ministryně Šlechtová neinformovala a na dva výbory se nedostavila. Doufám tedy, že se vše vysvětlí, nejenom stanovisko NATO, ale i běžící prošetřování a konečně se podaří tuto akvizici, důležitou pro naší obranyschopnost, dotáhnout do konce,“ uvedla Černochová. Na výboru měl informaci o tom, že je vše v pořádku a s certifikací, sdělit náčelník generálního štábu Aleš Opata. To potvrdila i předsedkyně Jana Černochová.

Radary za 3,5 miliardy

Radary chce Česká republika koupit z Izraele od státního podniku Elta Systems, nákup osmi přístrojů bude stát asi 3,5 miliardy korun. Nové 3D radiolokátory MADR mají nahradit zastaralé radary sovětské výroby, které již řadu let přesluhují, a zajistit armádě přehled o vzdušné situaci ve výškách od 100 do 3000 metrů.

Podpis smlouvy byl již několikrát odložen. Když bývalý ministr obrany Martin Stropnický odcházel z funkce, zakázku označil za připravenou k uzavření. Šlechtová ale uzavření tendru odložila. Vadilo jí, že český kybernetický úřad nedal jasné stanovisko k zapojení radarů do systému NATO. Nedávno také upozornila, že Národní bezpečnostní úřad přezkoumává bezpečnostní prověrku firmy Retia, která bude v zakázce subdodavatelem. Společnost se proti vyjádření ministryně ohradila, informace o „otevřené“ prověrce je podle ní známa dva roky.

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také:

Země NATO nesmí kupovat radary z Izraele, zní z bezpečnostního výboru aliance

Šlechtová musí rozhodnout o nákupu radarů, prohlásil Babiš