Zajímavý pohled na srážku selského rozumu s autoritou nám poskytl minulý týden. Náměstkyně ministra zdravotnictví Martina Vašáková Seznamu prozradila, že stát chtěl pro kampaň na očkování proti covidu-19 získat slavného hokejistu Jaromíra Jágra. Jde tu patrně o kampaň Udělejte tečku za koronavirem. „My jsme se o tom s panem premiérem bavili, že mu pan Jágr odmítl dělat figuranta na propagaci vakcinace z toho důvodu, že má protilátky,“ konstatovala Vašáková. Doprovodila to větou, po níž imunologové asi začnou pochybovat o její odborné způsobilosti: „Někdo mu (Jágrovi – pozn. red.) řekl, že je dobré si vyšetřit protilátky. A že když je má, tak se nemusí očkovat, že je to fajn. Tak to ale není.“

Takže paní náměstkyně, která na ministerstvo nastupovala s pověstí rozumné, svéprávné dámy, tu vlastně tvrdí, že před očkováním nedává smysl zjišťovat imunitní stav očkovaného. To je neuvěřitelné stanovisko, nicméně v mantinelech nové mantry, která se v posledních dnech zrodila na ministerstvu zdravotnictví a která hlásá, že nás naměřená hodnota protilátek nemusí zajímat. Věda totiž prý dosud nestanovila, od jaké přesně hranice protilátek jsme proti covidu v bezpečí.

Mezi těmi, kdo se rozhodli ignorovat protilátky, bychom našli většinu expertů, kteří se v minulých měsících vyskytovali v platformách jako Sníh nebo MeSES, lifrujících vládě pesimistické argumenty pro lockdown. Kromě náměstkyně Vašákové mantru šíří, kudy chodí, i její nadřízený Adam Vojtěch. Ale stačí poodstoupit ze stínu ministerstva a poradních orgánů a poslechnout si jiné odborníky – například přednostku Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty Jiřinu Bartůňkovou. Ta k vakcínám na covid zaujímá vstřícný postoj, nerizikovým lidem, kteří nákazou neprošli, vakcínu doporučuje. Nicméně před měsícem na valném shromáždění Učené společnosti k otázce, jestli očkovat lidi, kteří už covid prodělali, případně ty, kdo žijí v rizikovém, k přenosu viru náchylném prostředí, doporučila změřit jim hladinu protilátek. A v případě jejich přítomnosti neočkovat. Není mezi imunology zdaleka sama.

Druhá možnost, kterou vysocí ministerští úředníci a polovládní experti zřejmě častěji neshazují hlavně proto, že se veřejně nepřetřásá, je test na T-buněčnou imunitu. Buněčná imunita je trvanlivější a zřejmě ještě spolehlivější než hladina protilátek. Někteří experti, například imunolog Jiří Šinkora, test na buněčnou paměť doporučují. Kdo jí disponuje, nepotřebuje se ani očkovat, ani testovat. Tím mimo jiné přestává být zajímavý pro byznys (testovací, očkovací), a to doživotně.

Jak šel čas, dostala se naše vakcinační lobby do tempa. Česká republika má tak jako ostatní země vyspělého světa nasmlouvané dodávky většího počtu vakcín, než kolik je vůbec schopna dvěma dávkami napíchat lidí. Tady patrně musíme hledat i část vysvětlení, proč vakcínu nabízet dětem a teenagerům, ačkoli obě skupiny nejsou zdravotně covidem takřka vůbec ohroženy. Od 4. června je registrace k vakcíně otevřena šestnáctiletým. Ministerstvo zdravotnictví to navléklo tak, že nezletilý zájemce nepotřebuje k očkování informovaný souhlas rodičů, respektive zákonného zástupce. Může si ho přímo na místě udělit sám. Neboli z pohledu státu by nebyl problém, když v rozhodování teenagera o vakcíně bude mít větší váhu influencer Kovy než rodič. Mluví velmi ve prospěch Jaromíra Jágra, pokud se na něčem takovém raději nebude podílet.

Odhlédnuto od covidu nese tato příhoda i obecnější, politický rozměr. Slavný hokejista píárově asistoval Andreji Babišovi po celou jeho dosavadní politickou dráhu. V roce 2013 se nechal zatáhnout do „nepolitické“ reklamy na Vodňanské kuře, ještě loni na podzim před krajskými volbami mu nebylo žinantní s Babišem panáčkovat na fotografii. Tyto Jágrovy výstupy byly formálně nepolitické. I důvod neúčinkovat v reklamě na očkování je formálně nepolitický. Ale je to také příklad vyskakování pasažérů z Babišova vlaku. Při všech zásadních rozdílech mezi sklonkem oligarchické éry a perestrojkou je tu jeden stejný prvek: neochota veřejných osob spojovat se s garniturou, jejíž dobrou vůli už nepotřebujeme.