Tažení českého předsednictví za společným řešením energetické krize opět naráží. Už v pátek mají jednat v Praze lídři unijních zemí o dalším postupu, zatímco uvnitř Evropské komise začíná situace vřít. Komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni a komisař pro vnitřní trh Thierry Breton se obořili veřejně proti německé „injekci“ do vlastního hospodářství, které další země nemohou konkurovat. Francouzsko-italská dvojice tak varuje před tím, že Německo, které se navíc podle kritiků zásadně podílelo svou energetickou politikou na současné krizi, neférově zvýhodní své podniky, píše server Politico.

Dva vrcholní představitelé Evropské komise položili otázku, zda jde o správné řešení, v komentáři publikovaném v médiích jen několik dní před začátkem pražského summitu. Ačkoliv komisaři nemají zastupovat v komisi zájmy svých států, jejich protest podle Politica jasně odráží argumenty padající z Paříže a Říma.

Soubor masivní podpory za 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), kterou chce Německo vynaložit na pomoc domácnostem a podnikům, vyvolává u dalších vlád EU obavy ze spravedlivé konkurence na jednotném trhu. Jde o státy, které se této podpoře nemohou rovnat. Breton s Gentilonim tak místo toho navrhují jiné řešení.

„Je mnohem důležitější než kdy jindy, abychom se vyhnuli roztříštění vnitřního trhu, vytvoření závodu o dotace a zpochybnění principu solidarity a jednoty, na nichž je náš evropský projekt založen,“ napsali komisaři. Vzhledem k obrovským problémům, před kterými teď EU stojí, podle nich existuje jediná možná odpověď, a tou je evropská solidarita. Kvůli rozdílným rozpočtovým možnostem jednotlivých zemí je nutné přemýšlet o nástrojích na evropské úrovni.

V době pandemie si EU v rámci podpůrného programu SURE společně půjčila 100 miliard eur za velmi nízkou cenu. Tyto peníze pak půjčila vládám na dotování mezd v době hospodářského poklesu. „Inspirace mechanismem SURE na pomoc Evropanům a průmyslovým ekosystémům v současné krizi by mohla být jedním z krátkodobých řešení,“ dodali komisaři.

O vyšší podporu z unijních zdrojů i za cenu dalšího zadlužování stojí zvláště jihoevropské země jako Itálie či Španělsko. Po masivní pomoci volá také Slovensko, jemuž nevyhovuje unijní dohoda na mimořádných opatřeních z minulého týdne. Naopak proti dalšímu zadlužování se staví severské státy či Nizozemsko, ale i Německo čelící kritice za zmíněný balík vlastní podpory.

Zejména o dopadech války na Ukrajině na bezpečnost a ekonomiku či o možném posílení celoevropské spolupráce budou v Praze ve čtvrtek a v pátek debatovat prezidenti a premiéři evropských zemí. Ve čtvrtek se na Hradě sejdou více než čtyři desítky lídrů k prvnímu jednání Evropského politického společenství, na které v pátek naváže neformální summit 27 zemí Evropské unie.

V pátek budou lídři diskutovat i o dalších možnostech společného postupu, zejména v otázce snížení ceny plynu. Z jednání by však neměly vzniknout formální výstupy, lídři se dva týdny po pražském summitu sejdou v Bruselu k formálnímu jednání na podobná témata, které již závazné závěry přijme.