Předseda Senátu Miloš Vystrčil oznámil na speciální tiskové konferenci, že na konci srpna uskuteční návštěvu Tchaj-wanu. A to i poté, co pevninská Čínská lidová republika velmi silně usilovala o to, aby se tato návštěva neuskutečnila.

„Můj závěr je, že na Tchaj-wan pojedu,“ oznámil Miloš Vystrčil. Své rozhodnutí zdůvodnil dvěma argumenty – zahraničním a domácím.

Mezi důvody, proč by se měla cesta uskutečnit, zopakoval Vystrčil tlak Číny na to, aby se mise neuskutečnila i další čínské pokusy o zásahy do jeho činnosti. Česko podle něj nemá „počítat groše“, ale dbát na hodnoty. Ocenil i podporu dalších členů horní komory. Vystrčil počítá s tím, že by měla mise využít vládní letadlo.

„Druhý důvod je paradoxně důvodem vnitrostátním. Během té debaty o mé cestě na Tchaj-wan se ukázalo, že se do ČR vrací hodnotový střet, který my jsme v roce 89 vítězně vybojovali. Je to střet mezi základními hodnotami a principy, na kterých fungujeme – svoboda, demokracie s něčím, co jsem nazval počítání grošů. Buď budeme žít svoje principy, nebo budeme počítat groše. Pokud já pojedu na Tchaj-wan, budeme dodržovat své principy, místo abychom počítali groše,“ řekl mimo jiné Vystrčil.

Cesta podle Miloše Vystrčila potrvá od 30. srpna do 5. září. Doprovázet senátní delegaci by měli mimo jiné i podnikatelé.

Na Tchaj-wan by mohla s delegací zamířit i Věra Kuberová

V neděli se začalo spekulovat o tom, zda by tato senátní delegace mohla využít vládní letadlo. Jeho vypravení totiž schvaluje ministerstvo obrany a kontrasignuje předseda vlády. „Využili bychom vládní letadlo a předpokládám, že přístup ministra obrany k této věci bude standardní, protože není důvod, když vládním letadlem létá prezident nebo premiér, proč by jím nemohla letět delegace s předsedou Senátu,“ řekl Vystrčil.

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) už v pondělí uvedl, že vláda zatím neobdržela požadavek na poskytnutí letadla k cestě na Tchaj-wan. „Letadlo přiděluje ministerstvo obrany. Já to sice kontrasignuji, ale první volba je na nich. Žádný požadavek na takovou cestu zatím nemáme,“ uvedl.

Vystrčil také uvedl, že by pokládal za symbolické, pokud by se cesty mohla zúčastnit také vdova po jeho předchůdci Věra Kuberová.

pic.twitter.com/WLf4KQK2nh

— Senát Parlamentu ČR (@SenatCZ) June 9, 2020

Čínské velvyslanectví v lednu před cestou na Tchaj-wan varovalo Kuberu dopisem, který tehdejší šéf Senátu obdržel na Hradě při setkání se prezidentem Milošem Zemanem a předsedou Sněmovny Radkem Vondráčkem (ANO). Dopis, v němž ambasáda varovala Kuberu i podnikatele před následky mise, prezidentská kancelář podpořila dvěma podpůrnými přípisy. Zhruba o týden později Kubera náhle zemřel na infarkt. Bylo to několik dní poté, co navštívil i čínské velvyslanectví. Okolnosti vzniku dopisu a jeho předání zůstávají nevyjasněné. Podle některých informací za dopisem stojí prezidentův kancléř Vratislav Mynář, který to odmítá.

Nejvyšší ústavní činitelé postup čínského velvyslanectví, který byl podle kritiků nepřípustným vyhrožováním, odmítli. Zeman nebo Vondráček přesto s tchajwanskou misí předsedy Senátu nesouhlasili. Nedoporučilo ji ani ministerstvo zahraničí.

Čína považuje Tchaj-wan za svou vzpurnou provincii. Peking prosazuje politiku jedné Číny a dlouhodobě se snaží o opětovné připojení ostrova k Číně. ČR, stejně jako celá EU nebo USA, politiku jedné Číny uznává.