Internetové sdružení CZ.NIC zablokovalo krátce po ruském útoku na Ukrajinu osm údajně dezinformačních webů, které měly cíleně šířit ruskou propagandu. Šlo o bezprecedentní a zároveň kontroverzní krok, který vyvolal obavy o svobodu slova. Výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip s odstupem dvou měsíců říká, že kritice rozumí. Rozšíření seznamu podle něj není ve hře. Už od začátku jsme deklarovali, že toto rozhodnutí vnímáme jako mimořádné a neplánujeme ho opakovat, říká Ondřej Filip v rozhovoru pro deník Echo24.

Sdružení CZ.NIC se v pátek rozhodlo prodloužit blokaci osmi takzvaných „dezinformačních webů“ o další měsíc, do konce května. K tomu jste uvedli, že důvody pro blokování přetrvávají. Jaké jsou ty důvody?

Psali jsme to vlastně už v té první reakci 25. února. Byly to weby, které šířily ruskou propagandu a jejichž cílem bylo oslabit jednotu reakce na válku, kterou iniciovala Ruská federace proti Ukrajině.

Můžete ještě popsat, jak tehdy ten seznam dezinformačních webů vlastně vznikl? Jejich vypnutí přišlo velmi rychle, hned druhý den po vypuknutí ruské invaze 24. února.

Uvažovali jsme o té věci a hledali jsme cestu, jak to provést. Začali jsme konzultací s Národním centrem kybernetických operací a zároveň jsme se dozvěděli, že bude zveřejněna výzva vlády k zamezení šíření dezinformací. My jsme si na ni počkali a zareagovali jsme. Seznam webů jsme konzultovali s Národním centrem kybernetických operací (součást Vojenského zpravodajství – pozn. red), které identifikovalo ty klíčové weby. My jsme potom ten seznam ještě kontrolovali, ale samozřejmě de iure to bylo naše rozhodnutí.

Co by muselo nastat, abyste těm osmi webům opět umožnili návrat zpět na český internet, respektive pod českou adresu?

Čím déle je ten web vypnutý, tím méně je zajímavý, to znamená, že v určité chvíli asi vyhodnotíme, že už ta návštěvnost stejně nebude podstatná, takže ať už si tam zveřejňuje kdo chce, co chce, tak nebude mít technologický smysl ho blokovat. A může se samozřejmě také stát, že se zásadně změní podmínky: například ukončení války na Ukrajině, což bychom si všichni přáli. Nemohu ale říct, že pro zapnutí musí být splněna jedna konkrétní podmínka. Vyhodnocujeme celkový kontext.

A komunikovali jste s provozovateli těch zablokovaných domén?

My jsme je znefunkčnili, oznámili jsme to a tím to skončilo. A ani oni s námi nekomunikovali.

Došlo k něčemu podobnému už někdy dříve, nebo jste dosud blokovali weby pouze na základě rozhodnutí soudu, popřípadě policie?

Na základě rozhodnutí soudu, policie a jiných orgánů se blokují domény poměrně dlouho. Tentokrát jsme využili článek 17 našich pravidel, který říká, že můžeme domény znefunkčnit v případě, že je ohrožena počítačová bezpečnost země. Tenhle článek jsme v historii sdružení využili už několikrát. Je pravda, že vždy šlo o specifické případy fishingu nebo kradení přihlašovacích údajů. Takže ano, ten článek už byl využit mnohokrát, ale tentokrát vedl k rozhodnutí širší kontext.

Část lidí zřejmě za současné situace chápe třeba vypnutí Sputniku, který provozovala de facto přímo Ruská federace. Na druhou stranu tento krok vyvolal v určité části společnosti obavu, že by se mohlo do budoucna jednat o nebezpečný precedent.

Já těm obavám rozumím. My jsme byli vždycky proti blokování, takže jsme se dostali do takové zvláštní situace. A také proto jsme už od začátku deklarovali, že toto rozhodnutí vnímáme jako mimořádné a neplánujeme ho opakovat. Takže my jsme ty weby zablokovali a zároveň jsme požádali vládu, aby tu situaci řešila. Myslíme si, že hlavní příčinou problému je, že tu poměrně dlouho nebyla řešena problematika dezinformací. Určitě byla podceněna třeba mediální výchova, jinak by u nás ty dezinformace nezískávaly takovou popularitu a takové množství stoupenců. Takže ta věc by se měla řešit především mediální výchovou, vysvětlováním nebo nějakým komplexnějším opatřením. Blokování je samozřejmě absolutně krajní možnost a v této věci souhlasím s kritiky, že by se mělo využívat co nejméně.

Nebylo Česko bylo ve vypínání webů osamocené?

Třeba Russia Today a Sputnik byl blokován celoevropsky. To bylo rozhodnutí koordinované a pokud vím, tak i evropští ministři, kteří jsou odpovědní za telekomunikace, vydali prohlášení, kde apelovali na všechny, kteří mohou pomoci omezit dezinformace, aby to udělali. Takže podobné výzvy se objevili i jinde, ale nevím přesně, jak byly implementovány.

Je možné, že by se ten seznam „dezinformačních webů“ blokovaných z vaší strany do budoucna ještě rozšířil?

My jsme vyzvali vládu, aby to řešila komplexně, takže z tohohle pohledu bych byl radši, kdyby to případně přišlo formou nějakého nařízení. My zatím o rozšiřování toho seznamu neuvažujeme. Provedli jsme to v určitý čas, kdy to mělo nějaký efekt. Třeba analytik Josef Šlerka a web Investigace říkají, že jejich návštěvnost těch webů klesla často až na polovinu, to znamená, že to bylo úspěšné. Kdybychom dnes zablokovali další weby, tak už na to budou připraveny. Každé další blokování by bylo méně a méně účinné a pouze by znamenalo, že se dezinformace přesunou na sociální sítě, chaty nebo do řetězových mailů.

Část z nich se přesunula z české domény na zahraniční a fungují stále.

Samozřejmě k blokaci se připojilo i mnoho poskytovatelů připojení, kteří mohou blokovat i adresy, které nejsou české. Ale už jsou na to připravené. Každé další blokování by bylo méně a méně účinné a pouze by znamenalo, že se dezinformace přesunou na sociální sítě, chaty nebo do řetězových mailů.

Pak je tu další, širší seznam zakázaných webů, které neměly adresu s českou koncovkou, a tak je zablokovali poskytovatelé serverového hostingu nebo mobilní operátoři. Nevidíte problém v tom, že se neblokují pouze zpravodajské weby, ale třeba i ty názorové?

Vidím v tom opačný problém. Zpravodajské weby plní spoustu náležitostí vůči státu, to podnikání je určitým způsobem regulováno. Některé z těchto webů mají poměrně velký dosah a nesplňují vůbec nic. Provozovatelé jsou anonymní a nedohledatelní a vůbec nepracují s informacemi tak, jak mají. Nedostane se vám u nich například práva na odpověď. V tom vidím nedůslednost státu.

Drtivá většina zablokovaných webů ze seznamu, který jste zveřejnili a na němž je aktuálně kolem 900 adres, byla zablokována až od konce ledna. Čím to je způsobeno?

Nejvíc webů je před zrušením, protože neuvedli správně držitele. Proces je takový, že my vyzveme držitele, aby údaje opravil. A pokud je nekontaktní, tak po nějaké době doménu znefunkčníme. Potom čekáme ještě nějakou dobu, a pokud se ani v takovém případě držitel neozve, tak je zjevné, že ta doména je pravděpodobně registrována na falešnou identitu. Pak je zrušena úplně. Logicky je pak drtivá většina domén v tomto stavu a je relativně mladá. Ten aktuální velký nárůst byl způsoben tím, že šlo o jednoho držitele, který registroval obrovské množství domén, takže ve chvíli, kdy jsme zjistili, že jsou ty údaje podvržené, tak se to týkalo velkého množství domén. Proto to narostlo, ale ve skutečnosti šlo vlastně o jeden případ.