Kosovo se vrací k založení vlastní armády. Je to skandál a ohrožení míru, zní se Srbska
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Kosovo se po deseti letech nezávislosti přiblížilo k založení vlastní armády. Kosovští poslanci drtivou většinou hlasovali pro zákony, které by lehce vyzbrojeným Kosovským bezpečnostním silám (KSF) měly umožnit přeměnu v plnohodnotnou národní armádu. Srbský ministr obrany Aleksandar Vulin hlasování označil za skandální a armádu za ohrožení pro Srbsko i mír v regionu, informuje Deutsche Welle.
Hlasování se týkalo tří zákonů, které ustavují ministerstvo obrany, přeměnu KSF na armádu a dávají KSF potřebný mandát. Vzniknout by tak měla regulérní armáda čítající pět tisíc vojáků. Parlament zákony odhlasoval velkou většinou 98 hlasů ze 120, 11 zástupců srbské menšiny v Kosovu se rozhodlo hlasování bojkotovat. Před schválením musí zákony projít ještě druhým čtením.
O vytvoření vlastní armády usiluje Kosovo už déle, lobi mu v tom zabránil odmítavý postoj tamních srbských politiků ke změně ústavy. Nyní schvalované zákony však podle vlády potřebu k ústavním změnám obcházejí.
Otázkou je v této situaci reakce zemí NATO. To má v Kosovu na misi vedené Spojenými státy až 4000 vojáků a v minulosti tlačilo na Kosovo, aby nezakládalo vlastní armádu dokud nebude mít podporu srbské menšiny ke změnám ústavy. Nyní se však zdá, že se rétorika NATO mění. Prezident Kosova Hashim Thaçi po nedávném setkání s ministrem obrany USA Jamesem Mattisem řekl, že má požehnání od americké vlády.
„Kosovští zákonodárci se rozhodli ke změnám v pravomocích a struktuře KSF, NATO současný stav podporuje a Rada NATO se bude později zabývat mírou zapojení sil NATO v Kosovu,“ odpověděl na dotaz podle Deutsche Welle jeden z představitelů NATO.
Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho uznalo přes 110 států, včetně Česka. Naopak Srbsko, Rusko, Čína a pět zemí EU (Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) nikoli.