Domovy důchodců a další sociální zařízení se potýkají s nárůstem nakažených, a to jak klientů, tak pracovníků. Denně se průměrně nakazí 1600 seniorů, od září hlásí Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) 201 clusterů v těchto zařízeních. Lidé nad 65 let tvoří více než 14 % nakažených, vyplynulo z pondělní prezentace Ministerstva zdravotnictví. Důchodci a lidi se zdravotními problémy navíc tvoří nejrizikovější skupinu, který měla být zvláště chráněna. Pakliže se šíření v sociálních zařízeních nepodaří podchytit, hrozí, že se to podepíše i na počtu lůžek na jednotkách intenzivní péče.

„Nárůst výskytů případů ve zdravotnických zařízeních a v zařízeních poskytovatelů sociálních služeb vede k vyššímu počtu případů u zdravotníků a sociálních pracovníků, ale v případě průniku do domovů pro seniory a ostatní zařízení poskytovatelů sociálních služeb také vyšší počet hospitalizací, včetně hospitalizaci v těžkém stavu,“ uvedl ve své prezentaci národní koordinátor intenzivní péče Vladimír Černý.

V lůžkových zařízeních sociálních služeb se nakazilo do 24. října téměř 3000 lidí, jak klientů, tak zaměstnanců. Za celé září to bylo méně než tisíc lidí. Celkem je 152 zařízení, kde se v říjnu nákaza vyskytla. Nejvíc jich je ve Středočeském kraji (34), Moravskoslezském (24), Jihomoravském (15), Olomouckém (12), Královehradeckém a Plzeňském kraji (11). Méně než stovku nakažených v domovech pro seniory a dalších podobných zařízeních má jen nejmenší Karlovarský a Pardubický kraj.

Od prvního října testy nákazu potvrdily u 25 tisíc lidí nad 65 let. Nyní tvoří senioři 14 % lidí s covidem. Osoby nad 75 let pak představují 6,5 % nakažených.

Pouze seniorský věk není podle odborníků základním faktorem, že by nákaza covidem-19 ohrožovala nemocného na životě. Zásadnější je zdravotní stav, ohroženější jsou lidé s vážnými chronickými nemocemi, jako je vysoký krevní tlak, cukrovka nebo obezita. Stále však platí, že senioři patří do té zranitelnější skupiny obyvatelstva.

Otestovat, ověřit a izolovat

Aby se šíření mezi seniory, postiženými i pečovateli podařilo zpomalit či úplně zastavit, plánuje vláda plošné i pravidelné týdenní testování v domovech důchodců i podobných zařízeních. Pomoct by měly takzvané antigenní testy, které nakoupí Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP). Pokud se zjistí nákaza, výsledky se ověří testem PCR. Projekt by měl odstartovat příští týden.

Výsledky u antigenních testů jsou zhruba do 15 minut, vyšetření je ale méně spolehlivé, ačkoliv zde se spolehlivost jednotlivých testů do velké míry liší. Podle studie Univerzity Karlovy a motolské nemocnice neodhalí covid-19 asi u třetiny nakažených a nemoc nepotvrdily ani u lidí s příznaky. Pro účely rychlého otestování velkého množství lidí a podchycení tzv. superpřenašečů by ale antigenní testy měly stačit.

Podle Prymuly plošné testování umožní zachytit infekci, pacienty pak bude možné izolovat od zdravých. Také dodal, že by se pravidelné testování každých sedm dnů týkalo asi 80 000 až 100 000 klientů domovů a zhruba stejného počtu pracovníků, tedy dohromady asi 200 000 lidí. Minulý týden zmínil, že by se antigenní testy měly postupně vyžadovat i u nových klientů zařízení sociální péče či lázní a pacientů zdravotnických zařízení.

Testovalo se už v létě

S antigenními testy již v srpnu operoval Jindřich Vobořil, ředitel neziskové organizace Podané ruce. Do rukou se mu dostaly nejen testovací sady, ale speciální jihokorejské vyhodnocovací přístroje, v kombinaci dokázaly přinést výsledek do 12 minut. Přesnost se pohybovala okolo 90 % a jeden test přišel na pouhých 300 korun. Díky své cenovce i rychlosti se proto používaly k opakovanému testování personálu domova pro seniory.

„PCR testy jsou samozřejmě jistější, nicméně na výsledky se čeká dlouho a nejde o model, který by byl vhodný o opakovanému testování pracovníků nejen rizikových oblastí, jako jsou zařízení pro důchodce,“ řekl redakci Echo24.cz Vobořil. I on upozorňuje na míru infekčnosti konkrétních lidí a to, že se pozitivita odvíjí od virové nálože. „To procento záchytu je vysoké a samotného mě překvapilo, kolik lidí jsme odhalili jako nepříznakové, hlavně v domovech důchodců, kde to bylo zcela zásadní,“ doplnil.