V letošním prvním pololetí zemřelo v meziročním srovnání o třetinu více lidí, celkem šlo o více než 76 tisíc případů. Stejně jako na podzim minulého roku toto období zasáhla silná vlna epidemie. Jaké jsou skutečné přímé dopady koronaviru do nadúmrtnosti však bude jasné opět až v příštím roce. Podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) má i letos proběhnout detailní analýza případů.

V minulém roce vyvolávaly statistiky úmrtí debaty mezi odborníky i vládou a opozičními stranami. Tehdejší ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) vyvolal kritiku například výrokem, že za vysokými počty úmrtí s covidem-19 stojí i lidé, kteří ve skutečnosti zemřeli při autonehodách. Blatný také nechal sestavit tým expertů, který měl úmrtí detailně zanalyzovat, v řadě případů totiž například kvůli dalším komorbiditám nebylo jasné, co bylo hlavní příčinou.

Při analýze příčin úmrtí z minulého roku došli odborníci k tomu, že z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí pak lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Podle Českého statistického úřadu tak byl covid-19 druhou nejčastější základní příčinou úmrtí, celkem mu podlehlo zhruba 10 tisíc lidí, tedy přes 8 % zemřelých.

Vyšší počty zemřelých statistici evidují letos zejména v prvních třech měsících, přičemž jejich největší meziroční přírůstek, o 64 procent, je za březen. „Musíme to analyzovat stejně jako data za rok 2020. Potřebujeme vidět větší detail, jedna věc jsou holá data, pak je třeba jít do většího detailu, určitě analýza proběhne i za rok 2021,“ řekl v pondělí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Faktem podle něj ale je, že se epidemie do úmrtí projevila.

„Celkové nadúmrtí bude nakonec v konečném důsledku i mezinárodně jeden z nejlépe srovnatelných parametrů, protože není ovlivnitelný tím, jak se kvalitně hlásí příčiny úmrtí a metodikami v jednotlivých státech,“ doplnil ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Definitivně se podle něj data o příčinách úmrtí budou uzavírat v příštím kalendářním roce. Za rok 2020 byla dostupná letos na konci května. Očekává však podobné závěry jako u analýzy z minulého roku.

Po březnu meziroční nárůst zemřelých podle statistiků postupně klesal. Nejméně jich pak bylo v červnu, což byl zároveň první letošní měsíc, kdy počet zemřelých v meziročním srovnání klesl. Proti loňskému prvnímu pololetí pak přibylo více úmrtí zejména mezi lidmi ve věku věku 70 až 79 let, kde se počet mrtvých zvýšil zhruba o polovinu.

Do nadúmrtí se však může v konečném důsledku promítnout i řada vedlejších dopadů pandemie. V červnu například čeští kardiologové varovali před tím, že se kvůli odkládaným preventivním vyšetřením i rostoucí spotřebě alkoholu a cigaret za pandemie spojené s nedostatkem pohybu může dostavit „tsunami“ kardiovaskulárních či metabolických chorob. Jak ukázaly dřívější průzkumy či data pojišťoven, ke značnému odkládání prevence docházelo například i u onkologických onemocnění. Podle lékařů docházelo i k tomu, že u některých pacientů převládly obavy z covidu nad strachem z rakoviny.

Varovná čísla ukázal i meziroční úbytek hospitalizací. Roli v poklesu podle odborníků hraje odložená neakutní péče, ale také méně akutních problémů jako jsou infarkty nebo chronická srdeční selhání. Do nemocnic se s nimi dostalo v minulém roce méně lidí, více než 3000 lidí navíc proti roku 2019 ale kvůli nemocem srdce a cév zemřelo. „Vidíme korelaci s propadem hospitalizací na akutní srdeční selhání. Ve druhé polovině roku vidíme vážné propady i v oblasti preventivních programů. Ale ty efekty budeme vidět v následujícím horizontu, třeba dvou, třech letech,“ uvedl na konci června při představení dat o příčinách úmrtí v roce 2020 Dušek.

V minulém roce meziročně poklesla takzvaná screeningová vyšetření o 17,2 procenta, v dubnu byly omezeny skoro o tři čtvrtiny. Kolonoskopií, neboli vyšetření k odhalení rakoviny tlustého střeva, bylo loni skoro o 13 procent méně. Preventivních prohlídky jinak zdravých lidí, kteří jsou v určité věkové skupině nebo mají nějaké riziko, se zaměřují například i na rakovinu děložního čípku či prsu.