Vláda Andreje Babiše nepřestává rozdávat peníze. Po vyšších důchodech a přidání zaměstnancům ve státním sektoru, se členové kabinetu zaměřují na vyšší minimální mzdu. Razantní navýšení požaduje zejména sociální demokracie spolu s odboráři. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové by optimální variantou bylo, aby minimální mzda dosahovala výše až 20 tisíc korun. To je však podle kritiků velmi nebezpečné a spolu se zavedením karenční doby vysává minimální mzda kapitál z firem.

Souboj o navýšení minimální mzdy začal jako každý rok schůzkou tripartity, která se však na žádném výsledku neshodla. Zástupci zaměstnavatelů totiž s rozdáváním brzdí a navrhli pouze navýšení o 700 korun. Odboráři by však chtěli navýšení o více než dvojnásobek, tedy o 1650 korun na celkových 15 tisíc korun. Ministryně Maláčová však odbory trumfla a optimálně by přidala o dalších 5 tisíc víc.

„Říkám znovu, že minimální mzda by měla být 60 procent průměrné mzdy. Nyní tedy klidně zhruba 20 tisíc korun korun,“ uvedla Jana Maláčová. „A ano, trvalo to, a na pomoc jsem si musela vzít i pana prezidenta, ale postupně se ke mně přiklánějí i ostatní. Minimální mzda prostě musí jít nahoru a já jsem pro maximální možný růst,“ dodala. Maláčová má totiž v přidání minimální mzdy velkou podporu u hlavy státu Miloše Zemana, který požaduje podobně jako odbory navýšení na 15 tisíc korun.

Proti jsou zástupci zaměstnavatelů, kteří na dalším zvyšování mzdy nevidí důvod. „Minimální mzda sama o sobě samozřejmě není problémem, protože za ni pracuje jen velice malé procento lidí. Problémem je, že přirozeně tlačí všechny ostatní mzdy ve firmě nahoru. To je ovšem neadekvátní vzhledem k dosahované průmyslové produktivitě a potažmo přidané hodnotě českých výrobců. Stát tu dosud podporoval příliv korporací s malou přidanou hodnotou. Na ty se logicky navázaly české menší firmy. Obrat k vyšší přidané hodnotě je samozřejmě možný, ale zdaleka ne v tempu současného růstu mezd. Pokud budeme dál tlačit na růst mezd, včetně té minimální, ve finále budou tratit všichni. S případným evropským ekonomickým poklesem by to byl velmi rychlý pád,“ uvádí Asociace malých a středních podniků.

V současné době pobírá minimální mzdu na 150 tisíc zaměstnanců. Od ní se však odvíjejí i výše sociálních dávek například pro nezaměstnané. „V naší ekonomice existuje pouze malá skupina lidí, kteří pracují za minimální mzdu z důvodu nízké kvalifikace. Ostatní nízkokvalifikovaní na pracovním trhu nejsou a zneužívají štědrého sociálního systému. Vzhledem k vysokému počtu volných pracovních míst nelze předpokládat, že by rozumný růst minimální mzdy měl významný dopad na nezaměstnanost. Naopak lze očekávat, že růst minimální mzdy bude legalizovat část příjmů a navýší motivaci lidí k práci,“ řekl hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Návrh na změnu minimální mzdy

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová se od svého začátku na ministerstvu zaměřila na zvýšení minimální mzdy. Dříve počítala s tím, že by se od roku 2020 minimální mzda měla zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Kritici nejvíce poukazovali na skokové navýšení a také na fakt, že valorizační mechanismus nepočítá s recesí.

„Navyšování minimální mzdy by se nemělo odehrávat skokově o příliš vysoké částky ale spíše kontinuálně průběžně, aby měly společnosti čas se na to připravit. Bylo by také vhodné, aby byl určitý výhled dopředu,“ řekl dříve pro Echo24 Štěpán Křeček.

Ekonom Křeček poukazuje také na to, že spíše než na minimální mzdu by si měli politici dát pozor na zvyšování platů ve veřejném sektoru. Podle Hospodářské komory by však dřívější návrh Maláčové byl pro zaměstnanost nebezpečím. „Návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost,“ řekl dříve pro Echo24 mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro.