Migrační krize na litevsko-běloruské hranici, která vypukla letos na jaře, nadále zesiluje. Jen za poslední dva měsíce litevské úřady odhalily přes 1500 migrantů, což je dvacetinásobek proti loňskému roku. Detenční tábory jsou již několik měsíců plné, a tak Litva staví nové stanové kempy. Tento týden otevírá jeden z dalších. Maximum možných sil mezitím vrhá právě k běloruské hranici, kde probíhá stavba 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem. Do pobaltské země také míří další posily, Evropská unie sem posílá vybavení i příslušníky Frontexu.

„Tento týden otevřeme tábor v (obci) Dieveniškės, kam se vejde 500 lidí,“ uvedla litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. Zařízení se podle mluvčí ministerstva bude rozkládat kolem nepoužívané školní budovy a později ho úřady rozšíří o stany či dočasné přístřešky. Bude se tak nacházet v litevském výběžku, který je z naprosté většiny obklopen běloruským územím, a se samotnou Litvou ho spojuje 2,5 kilometru široký pás země. „Díky odlehlosti bude snazší zajistit bezpečnost lidí i migrantů,“ poznamenala mluvčí Lina Laurinaitytéová.

V letošním roce překročilo nelegálně hranici z Běloruska do Litvy na 1676 migrantů, z nichž 1057 přišlo v červenci, vyplývá z informací litevské pohraniční stráže., což je proti loňskému roku více než dvacetinásobek. Přibližně polovina příchozích uvedla, že pochází z Iráku. Hlavní detenční zařízení ve městě Pabradė je nyní plné a další příchozí úřady přechodně ubytovávají na různých místech podél hranic v provizorních stanech.

Stavba plotu s ostnatým drátem

Litevská vláda před několika týdny rozhodla o výstavbě 550 kilometrů dlouhého plotu s ostnatým drátem, a to poté, co letos na jaře začali migranti nelegálně přecházet hranice. K běloruské hranici zároveň litevské úřady přesunuly prakticky všechny dostupné síly a pohraničníky, kteří se stáhli z jiných míst v zemi a také z hraničních přechodů s Polskem, kde dosud kontrolovali dodržování cestovních koronavirových restrikcí.

Na části hranice (asi 80 kilometrů) už byl plot postaven v předchozích letech, asi 260 km je monitorováno elektronicky, uvádí agentura Reuters. Litva má celkem s Běloruskem 680 km dlouhou hranici.

As the number of migrants crossing Lithuania-Belarus border illegally is not decreasing, today @LTU_Army started building a barbed wire barrier to slow down migrants crossing the border. That will allow patrolling border guards and soldiers to notice illegal migrants faster. pic.twitter.com/NabgSbFgSA

— Lithuanian MOD (@Lithuanian_MoD) July 9, 2021

Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní běloruský režim z toho, že cíleně umožňuje migrantům přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí Evropské unie i schengenského prostoru volného pohybu osob. Premiérka Ingrida Šimonytėová minulý týden naznačila, že Bělorusko nabízí migrantům lety do Minsku z Bagdádu a možná také z Istanbulu.

Lukašenko střeží hranice do té míry, do jaké je to pro něj výhodné

Autoritářský běloruský prezident Alexandr Lukašenko před několika dny řekl, že jeho země neuzavře hranice a nestane se „táborem pro lidi utíkající z Afghánistánu, Íránu, Iráku, Sýrie, Libye a Tuniska“. Lukašenko také tvrdí, že jeho země zastaví spolupráci s EU v oblasti migraci odplatou za sankce. Ty sedmadvacítka na jeho režim uvalila v reakci na to, že si Minsk v květnu vynutil přistání letadla společnosti Ryanair. Stroj letěl z Atén do Vilniusu a cestoval v něm běloruský opoziční novinář Raman Pratasevič, kterého pak běloruské bezpečnostní složky zatkly.

Lukašenko podle Reuters uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné a tak, jak si to může dovolit. Litevští politici Lukašenka viní z toho, že migrační krizi rozpoutal záměrně.

Litevský ministr zahraničí Gabrielius Landsbergis mezitím vyzval k přijetí dalších sankcí vůči Bělorusku, a to právě v souvislosti s tokem migrantů, které přes Bělorusko do Evropské unie plynou. Agentura EU pro ochranu hranic (Frontex) v pondělí oznámila, že vyhoví žádosti Vilniusu o pomoc a v příštích dnech pošle do této pobaltské země další své pracovníky a hlídková auta a rovněž odborníky, kteří budou mít za úkol u migrantů zjišťovat informace o zapojení kriminálních sítí do migrace.