Změnu pohlaví by mohlo být v budoucnu možné uskutečnit prohlášením na úřadě bez nutnosti chirurgických zákroků. Předlohou připravovanou ministerstvem spravedlnosti se tento týden zabývali i poslanci – členům petičního výboru povolení možnosti úředních změn doporučila veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová. Ministerstvo navíc navrhuje, aby se k takové změně mohly rozhodnout i děti od 12 let.

Novelu občanského zákoníku, kterou připravilo ministerstvo pod vedením bývalého ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, nyní prosazuje i jeho nástupce Jan Kněžínek. Finální podoba návrhu zatím není zřejmá – v mezirezortním řízení, kterým materiál prošel, vznesla ministerstva i další orgány řadu připomínek. O přijetí zákona, který vychází z rozsudku Evropského soudu pro lidská práva, se však nyní snaží zasadit právě Šabatová.

„Důsledkem (současné) právní úpravy jsou zejména praktické problémy v životě trans lidí, kteří chirurgický zákrok z vážných či osobních důvodů podstoupit nemohou či nechtějí, a úplné úřední změny pohlaví tudíž nemohou dosáhnout,“ uvedla Anna Šabatová ve zprávě, týkající se jejích legislativních doporučení zákonodárcům. Poslanci ve svém usnesení doporučili sněmovně, aby pověřila vládu stanovením termínu, ve kterém se Šabatovou doporučenými tématy bude zabývat.

Snahu veřejné ochránkyně práv ocenili někteří z poslanců. „Podporuji navrhovanou změnu, stejně jako ochránkyně práv paní Šabatová,“ uvedl pro deník Echo24 místopředseda sněmovního petičního výboru František Elfmark (Piráti). „Na určitých legislativních změnách již ministerstvo spravedlnosti pracuje, což kvituji,“ doplnil poslanec.

Odborníci však upozorňují i na problémy, které novela může přinést. „Neumím si představit, jaké to bude mít další dopady. Změna pohlaví byla doposud podmíněna chirurgickou proměnou. A když teď nebude muset být, tak se bude stávat, že člověk bude mít úředně jedno pohlaví, ale orgány druhého pohlaví. To může mít i řadu praktických dopadů. Dnes musí být například v nemocnicích hospitalizovaní muži odděleně od žen, a je otázka, jak se to poté bude vnímat,“ uvedla možné dopady opatření přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jolana Kopsa Těšinová pro Echo24.

Dvanáctiletí se souhlasem rodičů

Odborníci se však pozastavují především nad věkovou hranicí, kterou ministerstvo pro úřední změny pohlaví navrhlo. Ministerský návrh, připravovaný během funkčního období bývalého ministra Roberta Pelikána, počítá s možností, že by o změnu pohlaví mohli požádat nejen dospělí, ale i děti, které dosáhly 12 let. Změna by měla být v takovém případě možná se souhlasem zákonných zástupců, zcela samostatně by se lidé mohli rozhodovat o tři roky později.

„V našich poměrech České republiky, kde v podstatě nedovolujeme dětem, šestnáctiletým či sedmnáctiletým, aby rozhodovaly o přijetí k hospitalizaci, aby dávaly souhlasy k jednoduchým výkonům, bojíme se toho a pořád se snažíme mít všude souhlasy rodičů. Aktuálně se schvaluje hranice 15 let pro nakládání s osobními údaji, a tady dáváme 12 let pro takovou změnu,“ uvedla Jolana Těšinová s tím, že je takto nízký věk neobvyklý především v kontextu právního prostřední České republiky.

Proti nezvykle nízké věkové hranici se postavili i odborníci z ministerstva vnitra. „Věková hranice 12 let pro změnu pohlaví je z našeho pohledu nepřijatelně nízká,“ píše se ve zprávě ministerstva, které navíc poukazuje i na další problémy vyplývající z navrhované úpravy. V případě možnosti změny pohlaví pouhou změnou v matrice by tak mohlo dojít například k situaci, kdy se narodí dítě, které má formálně dva rodiče stejného pohlaví. Takovou možnost ale v současné době neupravuje žádný zákon, za stávající legislativy by si se situací nevěděly rady ani matriky.

Stejnou výhradu vyjádřily i některé další orgány včetně Nejvyššího soudu. „Obecně uplatňujeme výhradu potud, že se jeví vystavení potvrzení sexuologem coby podkladu pro změnu pohlaví nedostatečné, přičemž do věku 15 let nelze ani vystačit s udělením souhlasu zákonným zástupcem,“ napsal místopředseda soudu Roman Fiala s tím, že

26 zemí z 47 povoluje změnu bez operace

Problematiku lidí, kteří potřebu změny pohlaví začínají řešit již v dětském věku, se zabývají i další státy. Podle důvodové zprávy ministerstva spravedlnosti, které Česko srovnává s ostatními členskými zeměmi Rady Evropy, je nejvíce benevolentní v otázkách změn pohlaví Malta – k úřednímu uznání změny pohlaví tam stačí pouhé prohlášení osoby, žádným způsobem není omezen ani věk, kterého musí žadatel o změnu dosáhnout. Pouhé prohlášení stačí k úřední změně i Dánům, Belgičanům, Francouzům, Irům, Norům a Řekům. Chirurgické zákroky včetně požadavku na sterilizaci člověka naopak vyžaduje 21 států.

V souvislosti se změnou pohlaví nejsou diskutovány pouze právní otázky související se změnou pohlaví v rodném listě. Etické otázky vyvolává i to, zda je možné u dětí a dospívajících zahájit léčbu v podobě hormonální terapie. Navzdory odlišným právním úpravám v jednotlivých zemích se většina lékařů shoduje na tom, že zahájení takové léčby není vhodné před zahájením puberty.

Příkladem změny pohlaví u dítěte může být i případ potomka amerických herců Angeliny Jolie a Brada Pitta. Jejich dnes dvanáctiletá dcera Shiloh podle amerických médií v nejbližší době začne s hormonální léčbou, jejímž cílem je změna pohlaví. S opačným pohlavím se však podle svých rodičů identifikuje již několik let – zcela jasno měla mít již ve čtyřech letech. 

V Týdeníku Echo a na EchoPrime se dozvíte více, získáte je zde.

Čtěte také: Norka, které chtěl Barnevernet odebrat už druhé dítě, získala azyl v Polsku

Dvě procenta dětí nikdy nebyly v lese, nejčastěji chtějí cestovat v čase, uvádí průzkum