Přesto, že prezident Miloš Zeman v minulosti vyzýval k zavedení sankcionované povinnosti volit, rozhodl se jako první z českých prezidentů nezúčastnit volby do Senátu. To vyburcovalo předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS), podle něhož by politik měl dávat svou volbou příklad. Za zvláštní to považuje i bývalý šéf hradního protokolu Jindřich Forejt. „To, co dělá, je jakýmsi zrcadlem, lidé se podle toho řídí,“ řekl deníku Echo24 s tím, že prezident vždy považoval volby za základní povinnost občana. Naopak pochopení nalezl prezident u předsedy sněmovny Radka Vondráčka (ANO) či bývalého šéfa prezidentské kanceláře Jiřího Weigla, kteří to považují za legitimní postoj.

Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila obecně platí právo každého jedince nevolit, zájmem činných politiků by však měla být co nejvyšší volební účast. „Pokud to říkáme, tak bychom měli jít sami příkladem,“ řekl Vystrčil deníku Echo24 s tím, že by prohra favorizovaného kandidáta v prvním kole neměla být pro profesionálního politika argumentem, proč nevolit. „A to ze dvou důvodů. Ten první je, že když si přeci jen nemůžu pořád vybrat, tak tam můžu vhodit prázdnou obálku, ale šel jsem volit, splnil svou povinnost,“ řekl Vystrčil. Druhým důvodem je podle něj to, že může volič i výběrem toho sympatičtějšího ze zbylých kandidátů prosadit do jisté míry svou vůli. „A to je smysl těch voleb,“ dodal Vystrčil.

Bývalý ředitel hradního protokolu Jindřich Forejt deníku Echo24 řekl, že bývalí prezidenti Václav Havel, Václav Klaus i současný prezident Miloš Zeman vždy vyzývali k účasti ve volbách „jako základnímu instrumentu demokratického chodu státu“. Nad rozhodnutím prezidenta se proto Forejt podivuje. „Prezident Zeman, pokud si vzpomínám, vždycky apeloval na to, několikrát i jadrným způsobem, aby se účast ve volbách stala povinnou, tedy aby neúčast ve volbách byla sankcionována,“ dodal Jindřich Forejt.

Zemanovi předchůdci v prezidentském úřadě Václav Havel i Václav Klaus se senátních voleb zúčastnili vždy, a pokud to vývoj vyžadoval, hlasovali v obou kolech. Výjimkou byly první senátní volby v roce 1996, kdy byl v Havlově obvodu v Praze 6 zvolen senátorem kandidát ODS Jan Koukal už v prvním kole.

Vidět u voleb chtěl být už Masaryk

Z hlediska historie měli podle Forejta prezidenti vždy eminentní zájem na tom, aby se veřejnost účastnila voleb. „Masaryk s paní Charlottou, ty záběry jsou velmi známé, se zúčastnil prvních parlamentních voleb. A prezidentu Masarykovi velmi záleželo na tom, aby kamery zachytily oba dva, to znamená jak jeho, tak jeho manželku. Jeho manželka byla tehdy vážně nemocná, účastnila se toho, protože to byla ona, která kdysi plédovala za zavedení ženského volebního práva. Od prvopočátku prezidentského úřadu byly volby brány hlavou státu jako velmi důležitý instrument demokracie a demokratické budoucnosti,“ vysvětlil Jindřich Forejt s tím, že to, co prezident dělá, je „jakýmsi zrcadlem, lidé se podle toho řídí“. „Ústavní činitel není soukromá osoba,“ řekl Jindřich Forejt s odkazem na kritiku rozhodnutí prezidenta Zemana.

Zastání našel prezident Zeman u předsedy Poslanecké sněmovny Radka Vondráčka. „Když nemá koho volit? Tak co by tam dělal? I neúčast u voleb může být legitimní politický postoj,“ uvedl pro deník Echo24 Vondráček. Podobně za právo každého občana považuje prezidentovo rozhodnutí i bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Jiří Weigl. „Prezident je občan jako kdokoliv jiný a má právo vyjádřit svůj názor a k volbám případně nejít,“ sdělil deníku Echo24 Jiří Weigl s tím, že na podobný případ z doby vládnutí Václava Klause si nevzpomíná.

Volbu v prvním kole provázely zdravotní komplikace

Volbu prezidenta Miloše Zemana v prvním kole senátních voleb provázeli zdravotní komplikace. Bylo to poprvé, kdy se od srpnového úrazu ruky ukázal na veřejnosti, společně s manželkou Ivanou byl tradičně odvolit v místě svého trvalého bydliště na pražských Lužinách. K volební urně musel ujít několik desítek metrů, během nichž byl po celou dobu podpírán svou ochrankou. Za volební plentou pak seděl. Po celou dobu bylo v Zemanově týmu cítit napětí, aby vše proběhlo bez problémů, celá akce byla zkrácena na minimum, trvala pouhých pár minut.

Zeman si podle zástupců Pražského hradu zranění ruky způsobil pádem poté, co se po sledování večerních zpráv v televizi rozhodl jít bez hole a bez pomoci ochranky. Už delší dobu trpí polyfunkční neuropatii, což bývá neurologická komplikace při cukrovce, kvůli které hůře cítí nohy, a pohybuje se proto s potížemi a za pomoci hole. Tu nyní Zeman na doporučení lékařů nepoužívá a při chůzi se opírá o svého osobního ochránce.

Na státní svátek 28. října by však už prezident Miloš Zeman nemusel mít ortézu na zraněné ruce. Podle prezidentova kancléře Vratislava Mynáře kontrolní rentgen prokázal, že se zlomená ruka hojí dobře. „Dopadl očekávaně velmi dobře, ruka se hojí podle předpokladů,“ řekl. Kancléř proto předpokládá, že 28. října, kdy by měl Zeman předávat státní ocenění, by už prezident nemusel mít ortézu. Poraněnou ruku mu drží v zafixované poloze. Rozhodnutí ale podle Mynáře bude na lékařích.

V minulosti Zeman navrhoval zavedení volební povinnosti. Hovořil o tom například poté, co odevzdal svůj hlas ve druhém kole senátních voleb před šesti lety. „Už mnoho let opakuji: volební povinnost. Téměř nikdo neví, že volební povinnost byla za Masarykovy první republiky, téměř nikdo neví, že volební povinnost je třeba v Belgii, v Lucembursku, v Austrálii,“ řekl tehdy prezident s tím, že by se podle něj nejednalo o administrativní svévoli. „Stejně tak jako má volič právo si svobodně vybrat, koho chce, tak má i povinnost účastnit se veřejného života,“ prohlásil tehdy. Před druhým kolem senátních voleb však změnil názor. „Soupeří mezi sebou dva kandidáti z opačného názorového břehu,“ uvedl Zeman. Řekl, že řediteli Knihovny Václava Havla Žantovskému nechce dávat polibek smrti, ale je podle něho o něco přijatelnější než současný senátor Václav Láska. „Ale na druhé straně ne o tolik, abych ho šel volit,“ dodal prezident.