Mzdy a důchody se od listopadové revoluce v Česku výrazně zvedly. Zvyšování starobních penzí s růstem výdělků ale krok nedrželo a nůžky mezi nimi se rozevíraly. Senioři a seniorky pobírají nyní v průměru zhruba sedmkrát víc peněz než po pádu komunistického režimu, pracovníci vydělávají průměrně téměř desetkrát víc. Postupně však citelně rostly také ceny. Vyplývá to z bulletinu o vývoji hlavních ekonomických a sociálních ukazatelů ČR, který zveřejnil Výzkumný ústav práce a sociálních věcí.

Po listopadové revoluci průměrná mzda v zemi dosahovala 3286 korun. Nejvíc rostla mezi lety 1992 a 1996, kdy se každoročně zvedala zhruba o pětinu. Na přelomu tisíciletí se dostala na 13 594 korun. Nejmenší přidávání nastalo za krize v letech 2010 a 2011, kdy se průměrný výdělek zvedal zhruba o dvě procenta. Nejhorší za třicetileté období byl rok 2013 s poklesem o 0,1 procenta. Loni průměrná mzda dosáhla 31.868 korun. Od roku 1990 se tak zvýšila bezmála desetkrát.

Ve skutečnosti měli Češi a Češky nejméně peněz ve svých peněženkách v prvních letech po změně režimu, kdy jim příjem reálně citelně klesal. Růst výdělků totiž nedorovnal zdražování. Cenový šok lidé zažili v roce 1991, kdy se ceny zvedly skoro o 57 procent. Tehdy se reálná mzda snížila o víc než čtvrtinu. Nejvíc lidé naopak bohatli na začátku druhé poloviny 90. let, kdy si ročně reálně polepšili vždy o téměř devět procent. K nejlepším letům se zhruba šestiprocentním reálným zvýšením patří roky na počátku tisíciletí a také loňský rok.

Od začátku 90. let se zvedla i minimální mzda, a to z 2000 korun na dnešních 13 350 korun. Největší meziroční finanční skok zaznamenali nejhůř placení pracovníci v roce 1999, kdy jim vláda navýšila výdělek o 36 procent. V době poslední krize minimální mzda stagnovala. V roce 2007 se dostala na 8000 korun, zůstala tak do konce roku 2012. Od roku 2013 se pravidelně upravuje.

Odbory s vývojem příliš spokojeny nejsou. Kritizují to, že se ceny v Česku přibližují cenám ve vyspělých státech rychleji než mzdy. Před pár lety začaly bojovat proti „levné práci“. Zaměstnavatelé se tlaku odborářů na výraznější přidávání brání. Argumentují tím, že produktivita se zvyšuje pomaleji než mzdy.

Pomaleji než výdělky rostou i starobní důchody. V roce 1990 činily v průměru 1731 korun, loni 12.391 korun. V poměru ke mzdám si senioři za tři desetiletí pohoršili. V roce 1990 pobírali v průměru dvě třetiny průměrné čisté a téměř 53 procent průměrné hrubé mzdy, loni 53 procent čistého a dvě pětiny hrubého výdělku.

Nejvíc se starobní důchody zvedaly od roku 1990 do roku 1998. V jednotlivých letech rostly od osmi do 26 procent. I na přelomu tisíciletí se meziročně zvyšovaly kolem sedmi procent. Podobné tempo růstu bylo pak znovu ještě za Topolánkových vlád. Následná krize navyšování citelně zbrzdila. Za Babišovy vlády loni průměrná penze rostla o necelých pět procent. V roce 1990 se na důchodové zabezpečení vydalo 45,57 miliardy korun, loni 423,72 miliardy. Před 30 lety částka odpovídala 7,3 procenta hrubého domácího produktu, loni osmi procentům. Za krize v roce 2010 to bylo téměř deset procent.

Česká společnost postupně stárne a seniorů přibývá. Zatímco v roce 1990 pobíralo starobní důchod 1,74 milionu lidí, loni 2,49 milionu. Růst počtu nedokáže zastavit ani zvyšující se důchodový věk. Těsně po revoluci chodívali muži do penze v 60 letech, teď se u nich věková hranice dostala na 63 let. Ženy podle počtu dětí nastupovaly před třemi desetiletími na odpočinek v 53 až 57 letech, teď o pět let později.