Jestli má Andrej Babiš z něčeho opravdu obavy, je to hlas ulice. Demonstrace. Neumí tomu čelit. Je tváří v tvář davům bezradný, nervózní, dělá chyby. Má z nepřátelsky naladěných davů úzkost. V tom je naprostým protikladem svého partnera ve vládnutí, prezidenta Miloše Zemana. Ten rád provokuje. Čím víc proti němu jeho odpůrci vystupují, tím je spokojenější. Užívá si to. Na rozdíl od Andreje Babiše. Ten šel do politiky nejen proto, aby si ochránil své ekonomické zájmy. Šel tam především proto, že se cítil nedoceněný. Vydělal tolik miliard, a stále se mu nedostávalo společenského uznání, po němž tolik toužil. Politika mu ho měla přinést. Babiš byl nadšený, když ho poplácávali fanoušci na hudebních festivalech. Tetelil se pýchou, když provázel Prahou Emmanuela Macrona a pak získal od Donalda Trumpa pozvánku do Bílého domu.

Všechny kontakty s protivníky v ulicích ukazují, jak tyto situace nezvládá a má z nich úzkost. Není to typ jako Zeman, který své odpůrce s gustem zironizuje a vysměje se jim. Andrej Babiš by nájezd české verze francouzských žlutých vest neustál.

Kromě pevných nervů nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana a vrchní pražské žalobkyně Lenky Bradáčové teď zásahy do Babišovy obžaloby může zvrátit právě síla veřejného odporu.

Nastupující ministryně spravedlnosti Marie Benešová i sám Andrej Babiš během velikonočního víkendu opakovaně ujišťovali, že žádné zásahy do státního zastupitelství dělat nebudou. Co by také měli říkat jiného? Útok na Pavla Zemana a Bradáčovou samozřejmě nebudou v předstihu veřejně vyhlašovat.

Babiš i Benešová vědí, že kdyby to udělali přímo, brutálně a na sílu, lidé vyjdou do ulic. Pavel Zeman a hlavně Lenka Bradáčová, která prováděla dohled nad Babišovým trestním stíháním, jsou považováni za symboly protikorupčního tažení. Babiš a Benešová vědí, že na ně nemohou sáhnout přímo. Stejně jako se přímo nedostanou na soudce, kteří budou po obžalobě Babiše soudit.

Mají ale obrovský manévrovací prostor, jak to udělat nepřímo a tvářit se u toho, že hrají přesně podle pravidel a nic neovlivňují. Benešová přichází na ministerstvo spravedlnosti, kde se právě v této chvíli otvírá obrovský prostor pro ovlivnění státního zastupitelství i soudů.

Ve stadiu příprav je tam nový zákon o státním zastupitelství, který počítá s časově omezenými mandáty pro vedoucí státní zástupce. Marie Benešová nijak nezastírá, že se funkční období bude snažit stanovit. Jsme podle ní téměř jediná evropská země, která ho nemá. „Tam bude stanoveno funkční období, protože právě ten nejvyšší (státní zástupce) nemá funkční období jako jediný, což je anomálie, i pokud jde o evropskou legislativu. Tak se bude stanovovat. Já už jsem takový zákon předkládala v Rusnokově vládě, bohužel nebyl přijat, byť jsme ho do vlády předložili. A tam už funkční období pro nejvyššího státního zástupce bylo,“ řekla Benešová v České televizi.

Pavel Zeman je ve funkci od roku 2011. V návrhu zákona o státním zastupitelství se počítá, že by nejvyšší žalobce měl sloužit sedm let. Z tohoto pohledu už Zeman přetahuje. Takže když se rychle přijme zákon o státním zastupitelství, může se vyhlásit obratem výběrové řízení na jeho nástupce.

Totéž platí pro vrchní pražskou žalobkyni Lenku Bradáčovou. Ta do funkce nastoupila v létě 2012. I ona by při sedmiletém funkčním období sloužila poslední měsíce. Stejně tak by se konkurzy vypsaly na vedení všech státních zastupitelství. Teď i Městského státního zastupitelství v Praze, které Babišův případ dozoruje. Ministerstvo spravedlnosti aktuální verzi připravovaného zákona o státním zastupitelství nechce zveřejnit.

Zeman i Bradáčová mohou skončit během pár měsíců. Marie Benešová s Andrejem Babišem na to řeknou: „Nikoho jsme neodvolávali, všechno je přesně podle zákona. Neomezená funkční období jsou evropská anomálie.“ Zatím není vůbec jisté, kdo a jak by organizoval výběrová řízení, z nichž by vzešli jejich nástupci.

Marie Benešová může výrazně ovlivnit i podobu soudů, které budou rozhodovat o vině a trestu Andreje Babiše, až státní zastupitelství podá obžalobu. V dohledné době končí funkční období šéfům několika soudů. Včetně právě Městského soudu v Praze a Vrchního soudu v Praze. První a druhé instance, které budou případně Babiše soudit.

Výběrové řízení na nástupce organizuje ministerstvo spravedlnosti. Podle zákona o soudech a soudcích jmenuje předsedy soudů prezident republiky na návrh ministra spravedlnosti. Miloš Zeman na návrh své poradkyně Marie Benešové.

Předseda soudu nemůže přímo zasáhnout do případu, který soudí jeho soudce. Může ale takovému soudci znepříjemňovat život a vytvářet na něj tlak. Může na něj třeba podat kárnou žalobu. Kvůli osobnostním pochybením, průtahům. Žalobu soudí Nejvyšší správní soud. Už to, že by ale byl dotyčný soudce, k němuž doputuje na stůl Babišův případ, v kárném procesu žalován, na něj vytváří velký tlak a může ho společensky dehonestovat. Andrej Babiš si může opět stěžovat, že je to účelovka. Jak to ve své trestní kauze dělá stále.

Čapí hnízdo, kde Babiš a jeho rodina stojí těsně před obžalobou, nejsou jedinými premiérovými trestními příběhy. Policisté vyšetřují mimo jiné daňové úniky na Čapím hnízdě. Jedním z těch případů je předražená reklama, kterou si měl u farmy zadávat německý Agrofert. Na podivnost upozornila německá finanční správa. Případ má všechny rysy jednoho z nejběžnějších daňových úniků, kdy si firmy v holdingu zadávají zbytečnou reklamu a krátí tak daně. Za velmi podobný případ obvinilo po zátahu Národní centrály proti organizovanému zločinu vrchní státní zastupitelství před deseti dny čtyři podnikatele a sedm firem. Za daňový únik hrozí podobně jako za dotační podvod až deset let vězení.