Stalo se v poslední době módou pojímat kdejakou událost u nás v kategoriích „Západ“ versus „Kreml“. Když něco udělá Babiš, mladý Klaus, starý Klaus, kterékoli médium, komentátor, případně i umělec či sportovec, všechno to lze nacpat do jediného jednorozměrného mustru. Uprostřed lana, o které se přetahujeme, je bod, na kterém se měří, o kolik centimetrů jsme se posunuli na Západ nebo o kolik centimetrů nás Putinovi pohůnci posunuli směrem ke Kremlu. Je to neobyčejně hloupé, protože to přisuzuje lidem jen dva myslitelné motivy a nic mezi tím. Ale taky z dalšího důvodu. Co je to ten Západ?

Vzhledem k tomu, že Angela Merkelová bývá označována za „posledního vůdce Západu“ a Německo je bezpochyby nejmocnější zemí Evropské unie, je v tomto směru relevantní průzkum, který pro německé veřejnoprávní médium Deutsche Welle zpracovala agentura YouGov v době summitu v Helsinkách. A z tohoto průzkumu by vyplývalo, že vydáme-li se na Západ, dojdeme objížďkou do Kremlu. Podle 64 procent Němců totiž Trump představuje větší hrozbu pro světovou bezpečnost než Putin, ten jen podle 16 procent. Ruský vůdce je podle nich taky více kompetentní, jen 5 procent si myslí, že Trump je kompetentnější.

Dobře, to se týká jednoho svérázného amerického prezidenta, a ostřílený důstojník KGB, který je u moci de facto 18 let, asi opravdu může být zručnější vládce než americká hvězda televizní reality show. Jenže tato námitka má dvě slabiny. Zaprvé, ochota vidět USA jako hrozbu srovnatelnou s Kremlem se v německých průzkumech projevuje dlouhodobě. Zhoršuje se u republikánských prezidentů a zmírňuje u demokratických, ale v každém případě nedosahuje hodnot, jež by odpovídaly tomu, že podle oficiální doktríny je USA dlouhodobě nejdůležitějším globálním německým spojencem.

Druhá slabina – co si Němci představují jako bezpečnost? Podle jiného průzkumy od agentury Forza z téže doby si přes polovinu Němců myslí, že se Evropa může ubránit bez americké vojenské pomoci. Jen 37 procent si myslí, že ne. To už není reakce na jednu nekonvenční osobu v Bílém domě, to je postoj k věci, o níž lze získat faktické informace a činit racionální závěry. A tady je prostě zcela jasné, že Evropa by se ubránit nedokázala. Jestliže typický problém, který řeší vojenští plánovači NATO ve scénáři obrany baltských zemí či Polska před napadením, zní, jak co nejrychleji dopravit tanky ze základny v Beaumontu ve státu Texas do Evropy, pak na tom asi něco bude.

Evropa se obejde bez americké vojenské pomoci jen v tom případě, že si představujete, že Evropě žádné vojenské nebezpečí nehrozí. Jenže zaprvé je Německo členem NATO, jehož členy jsou i baltské země a Polsko. Ty vidí bezpečnostní hrozby jinak. Němci se zjevně cítí bezpečně díky tomu, že je fakticky nepočítají za součást Evropy. Ale i ti, kdo v obavách z Ruska vidí jen velké oči, by měli být přístupnější obecnému argumentu, že představa, že v současném světě lze odzbrojit a spolehnout se na to, že žádné vojenské nebezpečí nehrozí, je naivita a iracionálnost. Je to blud založený na slepotě jak vůči dějinám, tak vůči současnému světu. To nemá nic společného s nějakými antiněmeckými předsudky.

Němci si to ale myslí. Jen 16 procent jich považuje za prioritu zvýšit výdaje na obranu. Většina chce víc peněz na zdravotnictví a důchody. Stav, kdy polovina německé vojenské techniky není  provozuschopná, jim zjevně nevadí.

Němci ve svém uvažování o bezpečnosti zapřahají koně za vůz. Aby nemuseli vydávat víc na obranu, rozhodnou se, že to bezpečnostní situace nevyžaduje. Stejně na poli ekonomické bezpečnosti – protože uzavírají lukrativní dohody s ruským dodavatelem energie, dovede je to k názoru, že Rusko nepředstavuje nebezpečí.

Povrchní pojmy jako „Západ“ a „Kreml“ prostě nenahradí ohled na fakta, prozíravost a myšlení vlastní hlavou.