Komunistický nápad z Berlína: nájemné do 207 korun za metr. V Praze to je 340 korun
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
S radikálním návrhem na omezení výše nájemného v německé metropoli přišla místní radní za stranu Levice Katrin Lompscherová. Počítá s tím, že by si téměř nikdo za pronájem bytu nemohl účtovat více než osm eur (207 Kč) za metr čtvereční. V některých městských částech se dnes přitom byty pronajímají i za více než dvojnásobek, a například v Praze je průměr 340 korun za metr čtvereční. Berlínské koaliční strany jsou k návrhu přinejmenším zdrženlivé, opozice ho cupuje a tvrdí, že je protiústavní.
Berlín, který má více než 3,5 milionu obyvatel a každý rok se tam stěhuje dalších až 40 000 lidí, se proti rychle rostoucím nájmům snaží bojovat řadou opatření. Jedním z nich je takzvaná brzda cen nájemného, která ale příliš nefunguje, dalším v létě schválené pětileté zmrazení cen nájmů startující příští rok. Nájmy se v Berlíně za posledních deset let zvýšily asi o 90 procent.
Radní Lompscherová zodpovědná za bytovou problematiku ve městě nyní předložila další návrh, podle něhož by ceny za pronájem bytů postavených do roku 2013 byly pevně dané a pohybovaly se v rozmezí 3,42 až 7,97 eura za metr čtvereční především v závislosti na roce, kdy se do nich poprvé někdo nastěhoval. V určitých případech by roli hrálo i jejich základní vybavení a to, zda se nacházejí na západě, nebo na východě Berlína. I maximální navržená cena za metr čtvereční přitom leží výrazně pod úrovní dnešních nájmů v některých oblíbených městských částech, kde se byty pronajímají i za 15 nebo 17 eur na metr čtvereční.
Návrh Lompscherové zatím nechtějí komentovat koaliční Zelení, další koaliční partner – sociální demokracie (SPD) – je k němu ale skeptický. Je podle něj potřeba návrhu, který obstojí i u soudů. Tím, že by u nich neprošel, jsou si jisti opoziční politici z řad křesťanských demokratů (CDU) a liberálů (FDP). Poukazují také na to, že by vedl k nižšímu tempu výstavby nových domů nebo ke zpomalení rekonstrukce těch stávajících.
Ke kritice se přidali i zástupci berlínských podnikatelů, podle nichž by šlo o bezpříkladný zásah do tržního hospodářství s nedozírnými následky. Hrozilo by podle nich, že se z německé metropole začnou okamžitě ve velkém stahovat investoři.
Někteří komentátoři zase poukazují na to, že takovéto omezení výše nájmů by do Berlína lákalo ještě více lidí, kteří by ale měli ještě menší šanci než dnes nějaké bydlení sehnat. Byty by to naopak zlevnilo pro řadu bohatých lidí žijících v prestižních částech města, kteří to přitom vůbec nepotřebují.
V německé metropoli je celkem více než 1,9 milionu bytů. V nájmu jich je naprostá většina – zhruba 86 procent, respektive 1,63 milionu.
S prudkým růstem nájmů bojuje i řada dalších evropských měst včetně Prahy. Jen za poslední dva roky v české metropoli průměrné nájemné bez poplatků stouplo téměř o pětinu na 340 korun za metr čtvereční.