Příští německá vláda by podle předsedy sociální demokracie (SPD) Martina Schulze mohla být postavena na zcela nezvyklých základech. Koalice s konzervativní unií CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové by měla dohodu jen o některých programových bodech, které by společně prosazovala v parlamentu. V dalších by se strany mohly chovat jako opoziční. Politici CDU ale pro takovou formu spolupráce vyjadřují jen málo pochopení.

Nezvyklé modely spolupráce vedení SPD zvažuje proto, že se řadě straníků do další velké koalice nechce. V zářijových volbách totiž po zatím poslední takové koalici dosáhli sociální demokraté nejhoršího výsledku v dějinách spolkové republiky. Obávají se, že by je další volební období ve stejné konstelaci znovu oslabilo, a naopak posílilo okrajové strany.

Někteří sociální demokraté tak po krachu dosavadních jednání o vládě mezi CDU/CSU, svobodnými demokraty (FDP) a Zelenými podporují menšinový kabinet CDU/CSU, další jsou zase pro nezvyklou formu velké koalice. V té by strany nemusely mít nikterak dlouhou koaliční smlouvu, ale pouze dohodu o pěti nebo deseti základních oblastech. V těch ostatních by pro svůj program mohly hledat oporu i u parlamentní opozice.

SPD věří, že by jí to umožnilo více se vymezovat vůči CDU/CSU, díky čemuž by dvojice stran nemusela být některými voliči vnímána jako monolitní blok. Otázkou ale je, jak se k takovým úvahám postaví Merkelová, která dala opakovaně najevo, že chce stabilní vládu a že preferuje tradiční velkou koalici.

Spolustraníci Merkelové v úterý úvahy sociálních demokratů odmítli. Místopředsedkyně CDU Julia Klöcknerová listu Neue Osnabrücker Zeitung řekla, že není pro polovičaté dohody. „Buď chcete vládnout, nebo nechcete,“ podotkla. Podobně to vidí i její stranický kolega a ministerský předseda Hesenska Volker Bouffier, podle něhož by takový model nejspíš nebyl stabilní.

Jednání o nové vládě mezi CDU/CSU a SPD začnou ve středu, podrobnější rozhovory mají odstartovat v lednu.