„Splňte sliby“. Pedagogové odmítají malé zvýšení platů a připravují stávkovou pohotovost
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .
Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat
zde.
Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.
Nový návrh odmítáme a raději splňte své předchozí sliby. Tak zástupci pedagogů reagují na návrh státního rozpočtu, ve kterém se počítá s desetiprocentním navýšením pro učitele. Původní slib přitom zněl, že by pedagogové měli dostat přidání v podobě patnácti procent. Komora proto připravuje stávkovou pohotovost, u které má podporu drtivé většiny svých členů.
Pedagogická komora o snaze zatlačit na vládu hovořila již v červnu. Do září se okolo budoucích platů nezměnilo nic a ministerstvo školství nadále navrhuje, aby pět procent přidání šlo do tarifní složky a dalších pět do odměn, o kterých bude rozhodovat ředitel školy. S tím však zástupci pedagogů nesouhlasí.
„Pedagogická komora trvá na splnění usnesení Poslanecké sněmovny, že platy učitelů budou nejpozději od roku 2020 činit 130 procent průměrné mzdy v České republice. Za posledních 15 let se bohužel zvýšily o pouhých 5 procentních bodů na současných 110 procent. Tímto tempem by došlo ke splnění slibu až za 60 let. Proto Pedagogická komora pokračuje v přípravě stávkové pohotovosti,“ uvedl pro Echo24 šéf komory Radek Sárközi.
V přepočtu by tak učitelé podle návrhu ministerstva školství měli dostat zhruba 1750 korun navíc. Zbytek peněz by měl být k dispozici na odměny a příplatky. Odbory se obávají, že se k učitelům prostředky nemusejí dostat. Podporu dostali zástupci zaměstnanců i od Svazu průmyslu a dopravy, podle kterého by se mělo spíše šetřit na platech úředníků.
„Nezapomínejme, že letos vzrostly platy zaměstnancům státu často i o více než o 10 procent. Nelze růst tempem předchozích let a určitě není ideální ani motivující dávat plošně všem stejně. Naopak u učitelů chceme, aby vláda dodržela původní dohodu a zvýšila jim platy výrazně, a to v příštím roce o 15 procent a do roku 2021 minimálně na 45 tisíc,“ řekl prezident svazu Jaroslav Hanák.
Ministr Plaga bude ještě s odbory o podobě tarifů i odměn jednat. Stále tak podle něj platí, že vláda splní svůj závazek o dosažení platu učitelů na 150 procent průměrného platu za rok 2017. Platy v pedagogickém sektoru by se tak za dva roky měly pohybovat okolo 45 až 46 tisíci korunami. „ Závazek držíme,“ prohlásil ministr. Loni podle Plagy platy v regionálním školství meziročně vzrostly reálně o 11 procent a průměr v regionálním školství činil 35 089 korun. Za posledních pět let představovalo zvýšení podle Plagy 31 procent.
Výše platu však v porovnáním s průměrnou mzdou velmi pokulhává. „Plat učitele byl v roce 2012 o více než 2800 korun vyšší než průměrný plat. Dnes je to o 120 korun. To je výsledek vlády ANO, ČSSD a KSČM. Ve sněmovně kecy o tom, že plat učitelů naroste na 130 procent průměrného platu, ale realita je zcela jinde, uvedl poslanec TOP 09 Vlastimil Válek. Peníze do školství sypou kromě ministerstva i jednotlivé kraje a také hlavní město. Pražský magistrát na letošní rok uvolní do rozpočtů škol a školských zařízení 997 milionů korun nad rámec plánu.
Další nabírání státních zaměstnanců
Na příští rok počítá vláda Andreje Babiše s přidáním státním zaměstnancům o zhruba 1500 korun. Nárůst zatíží státní kasu dvěma miliardami, se kterými ministryně financí Alena Schillerová počítala v rezervě. Podle Hospodářské komory je však opětovné navýšení ve státním sektoru nadbytečné. „Ve státní správě se přidává na mzdách, aniž by vláda provedla revizi činnosti státní správy nebo jakkoli sledovala efektivita a produktivitu práce. Zvyšuje se? Snižuje se? Už dnes jsou platy státních zaměstnanců výrazně vyšší než mzdy v soukromém sektoru. Přitom to je právě soukromý sektor, který státní sektor financuje,“ řekl pro Echo24 Miroslav Diro z Hospodářské komory.
Podle něj navíc ke zlepšení stavu nepovede ani zamýšlené propouštění ministerských úředníků. „Oproti tomu rostou ale počty vojáků a policistů, což jako výdaj na zajištění bezpečnosti podnikatelé akceptují, ale zároveň rostou stavy příspěvkových organizací. Takže stát jako celek nabobtná o 1,1 procenta nových zaměstnanců, a to za situace kdy se podnikatelům zoufale nedostává kvalifikovaná pracovní síla,“ varuje Diro.