"Zahození civilizačního vědomí." Zatímco prosperita zemí stále více závisí na rychlém rozvoji složitých technologií, které jsou založeny na matematice a dalších přírodních vědách, Česko, zdá se, jde opačným směrem. Paradoxně se sice navyšují hodiny informatiky na školách, ale loni se zrušila povinná matematika u maturit, a nyní ministerstvo školství přichází s redukcí výuky mimo jiné fyziky a chemie. Změny zdůvodňuje, především ve fyzice, dokonce obtížností probírané látky pro žáky. Ti se tak nově nemají učit třeba o Newtonových zákonech nebo Ohmově zákoně a dalších principech. Takové zdůvodnění ovšem nemůžeme přijmout, píší v dopise ministrovi školství Jednota českých matematiků a fyziků, Akademie věd ČR a zástupci řady vysokých škol.

„Aktuální revizi Rámcových vzdělávacích programů pro základní vzdělávání považujeme za nedomyšlenou, nekoncepční a v konkrétnostech škodlivou,“ píší v dopise mistrovi školství Robertu Plagovi (za ANO) fyzikové, přírodovědci a představitelé oborů a institucí, které fyziku používají. „Zdůvodnění, že škrty ve fyzikální oblasti jsou zdůvodněny obtížností látky, ovšem i se znalostí reálného stavu ve školách nemůžeme přijmout,“ vysvětlují. Pod dopisem se jich podepsalo několik desítek.

Kritici škrtů upozorňují v dopise na některé z mnoha palčivých změn. Nelíbí se jim, že z nezbytného minima, které musí žáci umět, vypadly například některé znalosti o pohybech těles a síle. "Škrtnutí Newtonových zákonů v učivu a ve výstupu F-9-2-05 „využívá Newtonovy zákony pro objasňování či předvídání změn pohybu těles při působení stálé výsledné síly v jednoduchých situacích“ interpretujeme jako rezignaci na racionální chápání běžných reálných dějů v našem světě a současně jako zahození stále užitečné součásti našeho civilizačního vědomí," argumentují akademici.

Autoři dopisu upozorňují mimo jiné i na fakt, že z učiva zmizela i zmínka o české armádě či orientaci v aktuálním dění v rámci NATO. „Vážený pane ministře, se znalostí třetího Newtonova zákona (Zákon akce a reakce pozn. red.) jistě chápete, že v záležitosti předložené revize RVP nemůžeme mlčet,“ píší kritici v dopise.

Změny naopak hájí Daniela Růžičková, která se se na změnách podílela za Národní pedagogický institut. „Ohmův zákon a jeho praktická aplikace se pro žáky ukazují jako příliš náročné. Zákon vnímají formálně a nerozumí mu natolik, aby byli schopni řešit praktické problémy. Další obsah ve fyzice kolegové škrtali na základě zkušeností, že je pro děti příliš složitý,“ řekla Růžičková pro Hospodářské noviny. Nikdo podle ní školám nezakazuje, aby vyškrtané pasáže do výuky zařadily, jen už nejsou povinné.

Předseda Asociace ředitelů ZŠ Michal Černý v uplynulém týdnu řekl, že schválené úpravy vzdělávacích programů také podporuje. Podobně jako předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová však označil za chybu způsob komunikace ministerstva školství, které o přípravě změn dopředu příliš neinformovalo.

Nové učební plány s důrazem na informatiku schválilo ministerstvo školství v lednu. Výuka by se podle úřadu měla zaměřit víc na práci s daty a informatiku. Školy se musí změnám přizpůsobit nejpozději do září 2024.