Dobytí ospalého továrního města v průmyslovém srdci Ukrajiny je teď hlavním úsilím ruské invaze, jejíž spád se snaží ruský prezident Vladimir Putin obnovit po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev. Pokud by se Rusku podařilo získat Severodoněck a přilehlý Lysyčansk na druhém, západním břehu řeky Severní Doněck, bude mít v rukou celou Luhanskou oblast – první z obou oblastí Donbasu, které Putin určil jako jeden z hlavních cílů svého tažení.

Severodoněck několik měsíců čelil útokům, které vyvrcholily dvoutýdenním intenzivním bombardováním. Z města zbyly jen trosky, které podle bezpečnostních expertů s výjimkou železničního a silničního spojení představují jen malý strategický zisk, píše agentura Reuters.

Hodnota Severodoněcku jako administrativního centra Luhanské oblasti je hlavně symbolická. Město zůstalo pod ukrajinskou správou, když velkou část oblasti získali v roce 2014 pod kontrolu Ruskem podporovaní separatisté.

„Dobytí Severodoněcku a dosažení hranic Luhanské oblasti by bylo pro ruské vedení z politického hlediska mnohem důležitější… jako vítězství a dosažení jejích vojenských a politických cílů,“ uvádí ukrajinský vojenský analytik Kosťantyn Mašovec. „Z vojenského hlediska to naší situaci samozřejmě zhorší, ale zásadní by to nebylo,“ dodal.

Severodoněck byl založen v roce 1934, v rámci druhé pětiletky sovětského vůdce Josefa Stalina, jako předměstí Lysyčansku. Měli v něm bydlet pracovníci chemického závodu, který dodnes funguje jako průmyslový podnik Azot (v překladu dusík). Po většinu své historie bylo typickým sovětským provinčním městem. Ulice osazené stejnými panelovými domy protínaly parky a široké třídy lemované stromy. Tamní obyvatelé si chodili odpočinout na piknik k břehům řeky Severní Doněc a do okolních lesů.

Když proruští separatisté obsadili zhruba jednu třetinu Luhanské oblasti včetně oblastní metropole Luhansk, Severodoněck přejal roli administrativního centra ukrajinské části oblasti. Stal se také střediskem ukrajinské armády i humanitárních organizací působících v regionu. Než se kvůli ruské invazi konflikt přiblížil až na práh města, mnoho vojáků v něm trávilo volno při střídání na nedaleké frontě.

V Severodoněcku na jeho vrcholu zhruba před deseti lety žilo na 110.000 lidí. Ve městě jich podle údajů oblastního gubernátora Serhije Hajdaje z minulého týdne zůstalo méně než 15.000. Ostřelování z posledních týdnů v Severodoněcku poškodilo 90 procent všech budov a zničilo veškerou tamní kritickou infrastrukturu, uvedl Hajdaj. Na 60 procent všech bytů bude potřeba vybudovat znovu.

V tuto chvíli se z města ještě dá utéct. Poslední zbývající přístupová a evakuační cesta vedoucí na jihozápad směrem k městu Bachmut je pod kontrolou Ukrajinců. Silnici ale lemují krátery po ostřelování ruskými jednotkami, které se ji pokusily několikrát obsadit a dvojměstí odříznout.

„Je to moje město, můj domov… Nikam nejdu,“ řekla listu Ukrajinska pravda samozvaná šéfka jednoho z bombových krytů ve městě, která se představila jako Tetjana. „Můj byt má pořád zdi. Nebudu mít nic – ale přežiju,“ dodala.